Sv. David – královský předek mesiáše, žil v Judei kolem r. 1000 př. Kr.
Narodil se v Betlémě v Judsku jako osmý syn Jišaje, Efratajce z Judova kmene (Juda zn. Ten, kdo vzdává chválu). Nejprve žil jako pastýř, pak bojovník a dvorní zpěvák, později král, svůdce žen a kající ctitel Hospodinův. Již jako mladík byl pomazán na krále, později sklízel mnohá vítězství a bylo mu předpovězeno, že z jeho potomstva vzejde ten, jehož království potrvá navěky (-Mesiáš). David smířil všechny izraelské kmeny a zformoval izraelský národ. Těžce také zhřešil, ale za svá provinění konal veřejné pokání. Prvním následníkem trůnu se po něm stal syn Šalomoun.
Legenda o souboji s Goliášem
David, po pomazání od proroka Samuela, byl povolán k Saulovu dvoru do Gibeje, jako vynikající hudebník a hráč na citeru. Z Gibeje se David vrátil ke svému stádu ovcí. Tehdy Izraelité byli nuceni bojovat proti Filištíncům (Pelištejcům), kteří vtrhli do západní části judské pahorkatiny. Saul a jeho lidé se děsili jejich Goliáše, byl přes dva metry vysoký, který vyzýval, aby zástupce Izraele s ním svedl souboj, po kterém se strana padlého stane otroky vítězů. David se dostal na bojiště jako posel a dodavatel potravin pro bratry a velitele. Byl skutečně příliš mladý na bojovníka, ale byl zvyklý chránit ovce před divokou zvěří. Viděl, že se každý bojí postavit proti Filištínci (Pelištejci), proto se přihlásil a tohoto mohutného ozbrojence přemohl pomocí praku a kamene, kterým trefil Goliáše přímo do čela. Poté co Goliáš padl mrtev k zemi, David k němu přiběhl, vytáhl mu z pochvy meč a uťal mu jím hlavu. Pelištejci, když to viděli, vykřikli hrůzou a dali se všichni na útěk. Izraelské vojsko je pronásledovalo. Bylo po bitvě.
Když bylo Davidovy 30. let byl prohlášen izraelskými kmeny králem. V Chebrónu kraloval nad Judou 7 let a šest měsíců a po dobytí Jeruzaléma zde vládl nad celým Izraelem 33 let.
David dosáhl mnoha vítězství a obdařen mnoha milostmi měl množství žen, a to nejen židovských. Z jeho synů jsou nejvýznamnější dva. Šalomoun, druhý syn Batšeby, bývalé ženy Chetity Uriáše, na jehož smrti David nesl vinu a s jehož ženou se dopustil cizoložství. Ke svému hříchu se však přiznal, litoval ho a konal veřejné pokání, a tak získal opět milost.
Po čtyřiceti letech kralování, ve věku 70 let, když se přiblížil den jeho smrti, svému synu Šalomounovi důrazně řekl, aby byl rozhodný a mužný, aby dbal na to, co mu Bůh svěřil a neuchyloval se od jeho nařízení a přikázání.
Sv. David se stal patronem: hudebníků, pěveckých sborů, básníků a horníků. Byl vyobrazován s archou, harfou, hlavou, obrem a prakem.
zdroj: catholica.cz, vyobrazení: obraz, autor neznámý
