Rolníci považovali sv. Marka za jednoho z pánů počasí, proto se v tento den konala procesí do přírody se svěcením mladého obilí (oziminy) a modlitbami za úrodu. Lidé se zastavili nejen u všech kapliček, ale také na každé křižovatce. Je možné, že tato tradice vycházela ze starořímské slavnosti Robigalia, jejímž smyslem bylo zapudit ducha plísně, který touto dobou napadal obilí.
Mladí snoubenci si museli dávat pozor, aby jejich budoucí sňatek nebyl ohlášen v neděli, které předcházela procesím. To přinášelo jejich manželství smůlu a stejně tak i to, pokud jejich svatba připadla na týden po této neděli.
Sv. Marek je uváděn i jako zastánce proti blesku a krupobití. Důvodem, proč tak je, vypráví legenda z počátku 1. století: "Při bohoslužbě v Alexandrii, o Velikonocích byl přepaden zástupem pohanů, kteří mu hodili provaz na hrdlo a smýkali ho ulicemi po hrbolatých cestách, dokud neskonal. Legenda vypráví, že když zemřel, přihnala se bouře s kroupami a jen díky jí se podařilo věřícím unést a důstojně pochovat Markovo tělo."
Na Moravě se říkávalo: „Na svatého Marka oharky (okurky) do járka“. Ale to platí právě jen pro sušší a teplejší oblasti. Jinde se docela určitě vyplatí počkat do května a vysévat až po zmrzlých mužích, tedy v druhé polovině měsíce. Další moudrá pranostika odkazuje na 19. května: „Na Petra Celestina se mohou již vysazovat ven okurky“.
Většina uvedených pranostik se týká úrody a jejího setí. Některé pranostiky se, ale stále týkají možné zimy. Ta se pak nejčastěji projevuje občasnými sněhovými či smíšenými přeháňkami ve vyšších polohách, v nížinách deštěm a nezřídka i výskytem mrazíků: "Po příjemném Jiřím přichází Marek, který nás nejednou mrazem zalek."Od svatého Jiří bývá ještě dvanáct mrazů."
Po teplém Marku se často ochlazuje: "Na svátek Marka se může chodit v teplém kabátě, někdy dokonce ještě v kožiše." Poslední pranostika říká, že pokud bude v tento den pršet, tak pršet bude ještě dva měsíce: "Svatého Marka deštivo - sedm týdnů blátivo."
-
Pranostiky předpovídající nepěkné, až mrazivé počasí:
- Po příjemném Jiřím přichází Marek, který nás nejednou mrazem zalek.
- Jiří a Marek, mrazem nás zalek.
- Jiří a Marek - první ledoví muži.
- Prvními ledovými muži jsou Jiří a Marek, nebo také Vital (28.4.) a Robert (29.4.)
- Hřeje-li Jiří, pak Marek (25. 4.) pálí.
- Po teplém Marku se často ochlazuje.
- K čemu Jiří a Marek přivoní, tomu se hospodář neraduje.
- Na svátek Marka se může chodit v teplém kabátě, někdy dokonce ještě v kožiše.
- Marek přináší hospodářům mnohou zlobu.
- Svatého Marka deštivo - sedm týdnů blátivo.
- Po teplém Marku se často ochlazuje.
- Kolik tepla před Markem, tolik zimy po něm.
Další pranostiky:
- Svatý Marek sráží smržům hlavy. (jarní jedlá houba zahrad a hájů)
- Před dvacátým pátým vřeskot žáby nepříjemnou povětrnost vábí.
- Na svatého Marka, leze žába z járka. (potůček, stružka)
- Brambory sázej na svatého Marka – bude jich plná jamka.
- Brambor vysázených na svatého Marka bude v září plná jamka.
- Svatý Marek zadělává na jabkance. (pokrm z brambor)
- Na svatého Marka brambor plná řádka.
- Na svatého Marka se mají vysazovat brambory.
- Brambory se mají vysazovat v Markově týdnu.
- Kdo sází brambory na svatého Marka, bude mít hodně veliké.
- Na svatého Marka, mají být v zemi jabka. (brambory)
- Pro toho, kdo sází jabka, každá zima je krátká.
- Brambory ve sklepě - nouze na uzdě.
- Na svatého Marka kdo nemá chleba, ať kouše jabka. (brambory)
- Na svatého Marka sej oharka.
- Na svatého Marka, do země oharka. (okurka)
- Svatý Marek - saď oharek!
- Na svatého Marka ozimina je již velká.
- Na svatého Marka schová se do žita vranka.
zdroj: archiv Antonín ViK a www.catholica.cz, Zdeněk Vašků - Velký pranostikon
vyobrazení: pohlednice, autor neuveden
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
