Proč byl Duch svatý poslán apoštolům právě 50 dne po Velikonocích?
Letnice (lat. Pentecostes = 50. velikonoční den), židovský svátek slavený jako dožínky, poděkování za úrodu, se stal dnem seslání Ducha Svatého na apoštoly shromážděné i s Pannou Marií na modlitbách. Podle biblických textů Ježíš po svém zázračném vzkříšení (zmrtvýchvstání= na Velikonoční neděli) pobýval ještě čtyřicet dnů na zemi, zjevoval se svým nejbližším a také s nimi rozmlouval o jejich poslání. Po 40 dnech Kristus před očima apoštolů vystoupil na nebesa a usedl po pravici Boha.
Uplynulo deset dnů od nanebevstoupení Ježíše Krista a 50 dnů od Velikonoc. Ježíšovi učedníci se tehdy sešli v Jeruzalémě v den oslav židovských letnic a bezradně přemýšleli, co budou dělat bez svého Spasitele. V tom se domem prohnal silný vítr a z nebes byl seslán na jeho učedníky Duch svatý a obdařil je zvláštními schopnostmi, aby mohli splnit své poslání – rozejít se po světě a jako apoštolové hlásat učení svého Mistra. Z prostých rybářů, kovářů, tesařů se tak stali kazatelé, filozofové, lidé schopni slovem přesvědčovat shromáždění, navíc vládnoucí mnoha jazyky, užívanými v té době v rozlehlé Římské říši. Apoštolové, první šiřitelé tohoto učení, jsou také ode dne osvícení označováni jako svatí. Událost seslání Ducha svatého je považovaná i za vznik křesťanské církve, která je dodnes jedna z nejvýznamnějších náboženství světa.
