Ve stejný čas jako se u nás slavil svátek všech mučedníků slavili Keltové a Frankové v 1. století obdobně velký svátek, jímž se připomínaly duše zesnulých. Slavil se v předvečer dnešních Všech svatých, tedy v poslední říjnový večer a v noci z 31. října na 1. listopad.
U Keltů šlo o jeden ze čtyř významných svátků roku. Nazýval se Samhain či Samain a po této noci podle Keltů začínalo „období temnoty a zimy“, byl to zároveň keltský Nový rok a přicházela ona „temná polovina roku.“ Ve starém keltském kalendáři se slovem samhain označoval také měsíc listopad, přesněji první tři týdny tohoto měsíce. Protějškem pak byl svátek Beltain, ohlašující příchod „světlé části roku,“ která začínala 1. května.
Tento článek je exkluzivní obsah pro premiové uživatele
