Kočičí kořen, který lidem vrací klid
Kozlík lékařský (Valeriana officinalis) je bez nadsázky králem mezi přírodními prostředky na uklidnění. Tato vysoká rostlina s něžnými růžovobílými okolíky květů, která miluje vlhké příkopy a břehy potoků, v sobě ukrývá podzemní poklad. Její oddenek sice po usušení vydává velmi specifický, pronikavý zápach, ale pro lidskou nervovou soustavu představuje hotové požehnání. Dokáže jemně ukolébat pocuchané nervy, zahnat úzkost a navodit hluboký, posilující spánek bez vedlejších účinků moderních chemických léků.
Kozlík odvrací kletby a uřknutí, pomáhá proti nekalým rejdům zlých mocností, čarodějnice prý nesnášejí jeho vůni. Používá se při kouzlech a rituálech na přivolání lásky, za stejným účelem se kořen přidává do amuletů. Silně vonná bylina bývala vyhlášenou pomocnicí při milostném čarování. Ženy si připínaly snítky čerstvého kozlíku na šaty, aby přivolaly milovaného muže. Prášek z kořene nasypaný do nápoje milované osoby měl zaručit její lásku. Kozlík pomáhá prý i k usmíření rozhádaných milenců, protože zažehnává hádky a pomáhá upevňovat vztahy. Spaloval se i o svatební noci a okuřovalo se narozené dítě, aby se zabránilo úkladům démonů a nečistých sil. Ve voňavém polštářku nebo volně vložený pod polštář navozuje klidný spánek, zahání noční můry. Podle jiné pověry se také věřilo, že kozlík dokáže obdařit člověka jasnovidnými schopnostmi.
Snítky nebo pytlíčky s kozlíkem zavěšené na okno mají ochránit před bleskem a pokud zavěsíme svazeček kozlíku nad dveře a projde pod ním člověk, který to s námi nemyslí dobře, svazeček se pohne. Když bychom chtěli vyhrát v kartách, stačí jen položit pod stůl kozlíkový kořen zabalený v šátku a štěstí ve hře na sebe nenechá dlouho čekat. Pokud ale toužíme po štěstí v lásce, musíme usušený kořen rozdrtit na prášek, jednu lžičku přidat do vína, a to dát vypít osobě, po které toužíme.
Rodové jméno Valeriana pochází z latinského slovesa valere, což znamená „být silný“, „být zdravý“, „mít moc“. Kozlík lékařský je známý pod lidovými názvy jako baldrián, odolen, valeriána, říká se mu ale také kozelec či čertikus. Název Baldrián je synonymem pro druh Valeriana, kozlík lékařský. Název Baldriánské kapky zřejmě poprvé použil Sebastian Kneipp (1821-1897) ve svém Atlasu rostlin. Rostlině se dříve také říkalo kočičí kořen, protože je známo, že pach kořenů láká kočky. Jakmile kočka někde zvětří kořen nebo zelenou nať kozlíku, s hlasitým nářkem se v ní vyválí. Příčina tohoto chování spočívá ve vonných složkách kořene kozlíku lékařského. Připomínají kočkám určité hormony, které samice stejného druhu vysílají během období páření. Mnoho lidí považuje vůni sušené rostliny za nepříjemnou – připomíná jim staré ponožky, přesněji řečeno zapáchající nohy.
Z dávné historie kozlíku:
Inkové kozlík používali při rituálních obřadech. Hippokratés se o účincích kozlíku lékařského zmiňuje v 5. století před naším letopočtem. Ve starověkém Řecku a Římě se používal na uklidnění nervů a hysterie. Ve 12. století jej velmi doporučovala mystička a lékařka Hildegard von Bingen (1098-1179), používala ho při léčbě nespavosti. Američtí indiáni používali bylinu k léčbě ochrnutých končetin a epilepsie a postupně byl používán jako všelék. Ve středověku se kozlík stal pevnou součástí klášterních zahrad, kde jej mniši pěstovali pro jeho široké využití v přírodní medicíně. V období renesance se objevuje v tištěných herbářích a lékopisech napříč Evropou, což vedlo k rozšíření jeho pěstování i v městských zahradách. V některých krajích se v lidových zvycích objevoval jako rostlina se symbolickou ochranou proti zlým silám a uřknutí.
Lidové názvy pro kozlík:
Baldrián ☼ Baldrán ☼ Čertikus ☼ Dřevenák ☼ Kocůrník ☼ Kočičí kořen ☼ Kozelec ☼ Kozilec ☼ Kozlíček ☼ Odolan ☼ Odolen ☼ Odolenový kořen ☼ Paldrán ☼ Valerián
Využití v lékařství:
Kozlík je trvalka, která pěstitele potěší už ve druhém roce. Zatímco v první sezóně vám bude kozlík dosahovat sotva nad kolena, ve druhém se pod něj pohodlně schováte. Sbíranou částí je kořen, který se vykopává z dvouletých rostlin v květnu před rozkvětem nebo na podzim. Po omytí se rychle suší ve stínu nebo uměle při teplotách do 40 °C.
Běžně se podává při zvýšeném nervovém podráždění, vyčerpanosti, strachu, poruchách srdeční činnosti vycházejících z psychického přetíženích, poruchách funkce srdce a cév, nespavosti z podráždění. Pomáhá také při bolestech hlavy cévního původu. Schopnosti uvolňovat křeče se využívá při trávicích potížích a v klimakteriu. Výtažek z kořenů má také schopnost snižovat pocení. Uklidňujících účinků se využívá k potlačení bolesti. Působí také proti hlístům. Kozlík patří stále k nejdůležitějším přírodním lékům. Nejčastější formou jsou valeriánové kapky. Vyrábějí se stejně jako kozlíkový prášek ze sušeného kořene. Z čerstvého kořene se naopak vyrábí takzvané baldriánové mazání. (zdroj, www.bylinkyprovsechny.cz)
Má uklidňující účinky na všechny problémy způsobené „od nervů", uklidňuje nervózní žaludek, bušení srdce, stres, neklid, hysterii, deprese, bolesti hlavy. Můžeme s ní nahradit prášky na spaní, protože zabírá velice spolehlivě a na rozdíl od léků nemá žádné vedlejší účinky. Je však bohužel návyková, nesmí se užívat déle než 3-4 týdny. Také je třeba dodržovat dávkování, protože vyšší dávky namísto uklidňujících účinků způsobují naopak ještě větší rozrušení, rozhodně tedy neplatí „čím více, tím lépe". 
