Rčení „žít na vysoké noze“ znamená žít si okázale, nákladně, rozmařile, s přepychem – utrácet za drahé věci, dopřávat si luxus.
Historie rčení nás zavede do Francie, kde se objevila v 15. století móda v prodlužování špiček střevíců. Zavedl ji prý francouzský hrabě Gottfried z Anjou, který neměl na mysli módní výstřelek, ale ryze praktickou potřebu. Prodlouženou špičkou boty totiž zakrýval výrůstky na nohou. Našel však spoustu následovníků, kteří špičky bot prodlužovali do dlouhého zobanu, který museli vycpávat a připínat řetízkem ke kolenu, aby byli vůbec schopni chůze. Zobany se staly zároveň i poznávacím a rozlišovacím znamením, neboť bylo přesně řečeno, jak velký zoban smí mít král (80 cm), šlechtic (45-60 cm) a měšťan (30 cm). Podle výšky zobanu bylo možné na první pohled rozeznat, jaké místo na společenském žebříčku zaujímá jeho nositel neboli jinými slovy na jak vysoké noze žije.
V 17. století se objevily podpatky. Šířily se ze Španělska a Itálie, a i ony podléhaly módním výstřelkům. Dosahovaly značné výšky a leckdy si na nich člověk mohl připadat spíše jako na chůdách. I podle nich bylo možné stanovit, na jak „vysoké noze“ člověk žije. (Stanislava Kovářová, Proč se říká 222x)
Další lidová rčení s nohami:
- Není noha na dvé – nic zlého se nestalo
- Jít, co noha nohu mine – velmi pomalu kráčet
- Utíkat, co noha nohu chytne – velmi rychle
- Nebyla tam ani noha – vůbec nikdo tam nebyl
- Být od lehké nohy – býti lehkonohý, hbitý
- Vytrhnout někomu trn z nohy – umí si vždy poradit
- Ulovit si nohu – opít se
- Neznat noh ani ruk – býti opilý
- Jednu nohu mít v hrobě – být blízko smrti
- Tahat někoho za nohu – dělat si z někoho blázna
- Nebudeš přeci kulhat na jednu nohu – nabídka aby host vypil ještě druhou skleničku
- Nohou někam nepáchnout – vůbec tam nechodit
- Vstávat levou nohou – říkáme o člověku rozmrzelému, špatně naloženému
- Stydnou mu nohy – churaví, postonává
- Je svatý, jenomže mu nohy koukají z pekla – je to licoměrník, svatoušek
(dělá se svatým a nohy mu visí do pekla) - Jíti, kam nás oči vedou a nohy nesou – bez cíle
- Sotva nohy vleče – je velmi sláb
- Mít obě nohy levé – býti neohrabaný
- Padnou někomu k nohám – pokořit se před ním
další rčení v Zemské knihovně zde:
