„To je sázka do lutorie“, říkávaly naše babičky a myslely tím, něco, co se může, ale zpravidla nemusí vyplatit, neboť loterie je hra, při níž sice vklad poskytuje naději na výhru, ale velmi nejistou, protože rozhodující úlohu v ní sehrává náhoda a spoléháte pouze na štěstí. Anglické slovo lottery pochází z holandského lot, což znamená osud.
Původ loterie je prastarý, protože pokoušet štěstí lákalo lidi odedávna. Původně k tomu stačily dvě nádoby a pár věcných cen. Do jedné nádoby byly vloženy lístky se jmény osob, které zaplatily stanovený vklad, do druhé lístky, označující výhry, a k nim se přidal určitý počet bílých lístků. Potom stačilo vytahovat lístky z obou nádob a člověk hned věděl, zda se na něj usmálo štěstí nebo se mu naopak přilepila na paty smůla. Takový druh sázkových her se většinou nazýval hrnec nebo nádoba Štěstěny.
Kolébkou číslové loterie se stala Itálie, konkrétně Janov, a jejím zakladatelem janovský radní Benedetto Gentile, který ji zavedl v roce 1720. V Janově totiž bylo zvykem určovat nové radní z řady uchazečů losem a obyvatelé uzavírali sázky na jména těch, o nichž se domnívali, že budou vylosováni. Později byla místo jmen zavedena pouze čísla a nová loterie byla na světě. V habsburské monarchii byla číslová loterie zavedena v roce 1751 a jejím provozovatelem se stal Ottavio de Castaldi, ale už za Josefa II. ji převzal do vlastní režie stát.
Za Rakousko-Uherska se například těšila velké oblibě takzvaná malá loterie neboli lotynka, která se po první světové válce změnila v takzvanou československou třídní loterii. Její první tah se konal 22. července 1919. V roce 2008 Češi prosázeli přes 100 miliard korun. Vyšvihli se tak na čelní místo ve střední Evropě a konkurovat jim mohou už jen Maďaři. Zatím nejvyšší sumu vyplatila Sazka před šesti lety, kdy se jedné osobě podařilo vyhrát 112,9 milionu korun. Více než 100 milionů korun si zatím připsali tři sázkaři.
Úryvky z naší literatury:
- Já jej často varoval, aby takových špekulací zanechal; při svém jmění by mohl žít velmi spokojeně, aniž by mu bylo třeba do podobných her se pouštět. Je to vždy přece jako sázka do loterie nejisté. Již dvakráte toho zkusil, a že se mu to náhodou podařilo, myslí si: do třetice všeho dobrého. Ale bojím se, že tentokráte propadne. (Ženichové, 1866)
zdroj: kniha Proč se říká 222, napsala Stanislava Kovářová
