Sloveso „pochlebovat“ znamená přehnaně někomu lichotit, říkat mu věci, které ho mají potěšit nebo mu zalichotit, často neupřímně, aby si člověk získal jeho přízeň nebo výhodu.
Synonyma: lichotit, podlézat, mazat med kolem pusy.
O původu slovesa pochlebovat:
Hned nás napadne možnost, že sloveso souvisí s podstatným jménem chléb, který je přímo ve výrazu a beze změny obsažený. A přece to tak možná není. O původu slovesa pochlebovat, existují dvě teorie a jedna jeho souvislost s chlebem vylučuje.
Etymolog Václav Machek si nemyslí, že by pochlebování souviselo s chlebem. Tvrdí, že kořen tohoto slovesa je v dnes už zapomenutém podstatném jméně chalba, které mělo význam lichotka. Ochaleba byl ve staré češtině lichotník a staré západomoravské a hanácké chalbat znamenalo lichotit a také konejšit a chlácholit. S dosud běžně používaným slovesem chlácholit mají prý stará slova chalba, ochaleba a chalbat společný praslovanský základ chol-. Původně podle této teorie sloveso pochlebovat znělo pochalebovat a jeho dnešní podoba je výsledkem zkrácení.
V posledním Etymologickém slovníku Jiřího Rejzka se však v souvislosti s pochlebováním o žádném pochalebování, ani o chalbě a ochelbovi nedočteme. Současný etymolog věc vidí velmi prostě: "Nejpřirozenější výklad je od chléb, asi tedy něco jako jít (úlisně) za chlebem, za prospěchem, srovnej i staročeské chlebiti, žít na něčí náklady, na něčí chléb." Chléb je v tomto případě podle Jiřího Rejzka synonymem prospěchu, máme se dobře, když máme na chleba a naopak, když máme na chleba, máme se dobře. Místy se říká, že "si někdo něco vochlebil", tzn. zvykl si na to, přijal za své. Ostatně podobně širší význam má ten chléb, který známe z otčenáše, biblický "chléb náš vezdejší".
Jak chleba ke svému jménu přišel:
Slovo chléb je překvapivě takzvané cizí, není totiž původem slovanské. Naši dávní praslovanští předkové ho přejali od starých Germánů, kteří podobnému pokrmu říkali hlaiba-. Z tohoto starého germánského slova pak pochází i dnešní anglický výraz lord, ten totiž vznikl ze staroanglického hlaford, což znamenalo hospodář, doslova strážce chleba.
zdroj: ČR, 2003, Michal Novotný, www.zakulisislov.cz
