Význam slova máslo a další jeho slovní spojení
„Mít máslo na hlavě" znamená nepoctivost a veřejnou ostudu. Mít máslo na hlavě znamená tedy dopustit se něčeho, co není čestné a za co hrozí trest, být zatížen vědomím viny, spoluviny, a nemoci proto volně jednat.
Slovo máslo je všeslovanské, pochází od slovesa mazat, které je praslovanské a má indoevropský původ. Máslo, stejně jako mast, která má stejný původ, je to, co se dobře maže. Máslo figuruje v mnoha slovních spojeních a obratech. Když mluvíme jako když másla ukrajuje, mluvíme přívětivě. Když s někým jednáme jako s máslem, jednáme s ním opatrně, když nám něco jde jako po másle, jde nám to hladce. Stejně hladce, jako když nůž vjede do másla. Všechny uvedené obraty jsou srozumitelné, bez přemýšlení zhruba víme, jak vznikly - z toho, že máslo je měkké, hladké, snadno taje a v neposlední řadě je i chuťově příjemné.
Naše úsloví pochází z Francie:
K nám se dostalo až poměrně nedávno, první jeho doklady v českých textech jsou z roku 1900. Ve francouzštině však žije mnohem déle. Pařížský prefekt a bývalý kriminálník Jean Vidocq ho znal už počátkem 19. století z hantýrky zlodějů a domníval se, že pochází z hebrejštiny. Dnes se soudí, že úsloví vzniklo dokonce už v 15. století a že odkazuje na středověký trest pro nepoctivé trhovkyně, které kazily máslo tím, že do něj přidávaly různé příměsi. Když se na to přišlo, musela si přistižená dáma dát inkriminovanou hrudku másla na hlavu, postavit se na slunce, dokud se pod vlivem tepla nezačalo rozpouštět. Výsledkem byla ostuda, neboť žena stála na veřejném místě se znečištěnými vlasy i šaty a zároveň přišla o svůj výrobek. Ani nemluvě o pošramocené pověsti, která podobným aktem silně utrpěla . . .
V německé jazykové oblasti existuje přísloví: Máš-li máslo na hlavě, nesmíš chodit na slunce. Tato lidová moudrost je založena na tom, že selky, které nosily své zboží (a tedy i máslo) na trh v proutěných koších na hlavě, musely za slunečních dní dávat na své snadno se rozpouštějící zboží pozor.
Ukázkové věty z knih:
- Malý Meier mlčí chvíli, začíná opravdu uvažovat. Pak praví malomyslně: Ale co by ode mne mohl chtít? Má přece sám máslo na hlavě! Honzíčku, právě proto přece! Protože má máslo na hlavě, chce od tebe něco! Bojí se přece, že to řekneš! A co bych měl říkat? Však já budu držet hubu o tom pitomém dopisu . . . (Vlk mezi vlky, 1938)
- Jen aby také nehřmělo nad někým, kdo má na hlavě máslo, metal svůj šíp pan Jelínek. I ať udeří třeba hrom . . . však on si najde ty pravé. (Na rozhraní, 1908)
- Však to nedělala ani z milosrdenství ani z lásky k bližnímu. Po rodinných historkách byla jako posedlá a sama měla máslo na hlavě! Vždyť taky víme, co je zač. Za svobodna měla dítě s jiným, než si ji ten hlupák uvázal na krk . . . (1918)
- Nebo mu foukal do tváře, až ho vzkřísil. Kdo ví, kolikrát bych se byl pobavil, kdybych nebyl měl máslo na hlavě . . . (1940)
- Broulovi vyčetl, že má slíbenou hostinskou koncesi. To se mi celkem zamlouvalo, poněvadž nemá lézti na slunce, kdo má máslo na hlavě. A dost mě mrzelo, že byl Broul právě na venkově, kde se mu asi list do ruky nedostal . . . (1911)
zdroj: www.region.rozhlas.cz – Michal Novotný, 19.5. 2003, www.zakulisislov.cz
archiv Antonín ViK,
vyobrazení: autor neznámý
