Rčení o gordickém uzlu vyjadřuje složitou a spletitou situaci, kterou lze vyřešit rozhodným a odvážným způsobem. Odkazuje na legendu spojenou s Alexandrem Velikým, jenž gordický uzel rozetnul a tímto jednoduchým činem vyřešil zdánlivě neřešitelný problém.
Legenda o gordickém uzlu:
Byl jednou jeden chudý sedlák jménem Gordios, někdy nazývaný také Gordius. Jednoho dne oral své políčko, když tu k němu přiletěl orel a usedl mu na pluh. Gordios si to vyložil jako božské znamení, nasedl na vůz a vydal se do chrámu. „To mi sám Zeus dává najevo, že se stanu králem,“ pomyslel si.
V té době lid Frygie skutečně hledal nového krále a věštba jim oznámila, že si mají zvolit toho, kdo přijede do chrámu na voze. A tak se Gordios stal králem. Vládl dlouho a šťastně. Založil hlavní město, které po sobě pojmenoval – Gordion. Nastolil v zemi mír a pořádek a z vděčnosti obětoval svůj vůz nejvyššímu bohu Diovi. Uvázal jej v chrámu dřínovým lýčím tak složitými uzly, že nebyly vidět konce pramenů a uzel nikdo nedokázal rozvázat. Začalo se věřit, že kdo uzel rozváže, stane se vládcem celé Asie. Při válečném tažení v Malé Asii pobýval mladý Alexandr Veliký koncem roku 334 př. n. l. s částí vojska ve starém královském městě Gordion, kde se nacházel onen mýtický „gordický" uzel. Podle pověsti se prý Alexandr rozhodl uzel rozvázat, dlouho se ale nezdržoval hledáním skrytých konců... Vzal meč a uzel přesekl. A hned prý uviděl několik konců lýčí.
Řek Plútarchos zaznamenal, že prý Alexandr stál před vozem uvázaným lýčím se složitým uzlem a věřil pověsti o uzlu a vládě nad světem. Dlouho se nezdržoval hledáním skrytých konců – vytasil meč a uzel přesekl. A hned prý uviděl několik konců lýčí. Není možné jednoznačně posoudit, zda tak Alexandr jednal z nedočkavosti a v návalu mladické nerozvážnosti, nebo naopak v probouzející se rozhodnosti. Jisté, ale je, že od té doby označuje Gordický uzel složitou, spletitou situaci, která má řešení jen v rozhodnosti a v jediném rázném, a přitom jednoduchém tnutí či řezu.
zdroj: knižní archiv Antonín ViK a kniha od Stanislavy Kovářové – Proč se říká 222x
