Slovo chiméra v současném slovníku označuje přelud, vidinu, klamnou představu či něco nereálného. Jeho původ sahá do řecké mytologie, kde „chiméra“ označovala obludu složenou z částí lva, kozy a draka. Tento obraz se postupně metaforicky přenesl i na význam „slátaniny“ či „nesmyslného spojení“.
Legenda o Chiméře:
Chiméra (řecky chimaira = koza) byla dcerou obra Týfóna a jeho manželky Echidny. Už její otec moc krásy nepobral, protože měl sto hlav a místo nohou hady. Protože chtěl vládnout nad bohy i lidmi, Zeus jej potrestal, zasáhl ho bleskem a na prsa mu uvalil Etnu. Kdykoli se prý obr pohnul, nastalo zemětřesení. Jak ničivá síla mu byla přičítána, dosvědčuje i dnešní slovo tajfun, které vzniklo anglickou výslovností jeho jména. Jeho manželka byla napůl žena, napůl had. Měli spolu několik dětí, mj. ošklivého psa Kerbera, který střežil vchod do podsvětí, Sfingu (Záhadný jako sfinga), Skyllu (Mezi Skyllou a Charybdou) a Chimairu.
Chimaira vypadala ještě hůře než její rodiče, měla zpředu podobu lva, uprosted část těla divoké kozy a zezadu draka. Její tři tlamy dštily oheň. Podle řeckých bájí žila v Lykii, konkrétně ve vulkanické rokli Kragu. Tam střežila vchod do podsvětí. Člověka okamžitě ucítila, vylezla ze svého doupěte a chrlila na něj oheň. O jejích konkrétních obětech není více známo, ví se ale, že ji zabil Bellerofontés, který přiletěl na okřídleném koni Pégasovi a Chiméru zasáhl několika smrtícími šípy z bezpečné výšky. První šíp ji jenom zranil, zaútočila na něj znovu ohněm svých tří tlam, bušila dračím ocasem, vysoko za ním vyskakovala, až se země otřásala a skály pukaly. Bellerofón však dal na hrot svého kopí olovo, to se v plamenném chřtánu obludy roztavilo a spálilo jí vnitřnosti.
P.S. „Proč je u článku právě takový obrázek? Protože pít se dvěma kozly je také poměrně nereálné a také jsem nic lepšího nenašel :).“ zdroj: wikipedia a kniha od Stanislavy Kovářové – Proč se říká 222x
