Pranostiky na den 29. 8.

29. srpen v pražském Klementinu: minimum 6,8 °C (r. 1906), denní průměr 17,9 °C (od r. 1961), maximum 34,4 °C (r. 1992).
Slunce vychází v 06:15 a zapadá v 19:54. Slunce je tedy 13 h a 38 minut nad obzorem (délka dne). Soumrak a noc (slunce pod obzorem) je 10 hodin a 21 min. Z toho je astronomická noc (tma) 6 hod. a 18 min. Tma nastává v 21:55, kdy je konec večerního astronomického soumraku a ranní astronomický rozbřesk (první sluneční paprsky) nastává v 04:14.
O pranostikách: Tento den je v křesťanské chronologii i dnem stětí sv. Jana Křtitele a váže se k němu několik pranostik: "Stětí svatého Jana – přestávají již parna." Další rčení nám říká, že čáp začíná odlétat do svých jihoafrických zimovišť: "Na svatého Jana stětí čápi do tepla letí."
Ze starých kronik, o počasí: L.P. 1777, na den Stětí hlavy Janu Křtiteli, byl mráz velmi studený a tvrdý, že místem na tiché vodě led byl. (Fr. Jan Vavák)
Lidová rčení: Ti si vytřeli z koutků – řekli si nepříjemné pravdy.
Dnes má svátek Evelína, jméno může být odvozeno z keltského slova "eiblin", tedy radost nebo světlo.
Dnes se připomíná i sv. Sabina, patronka Říma, ochránkyně žen v domácnosti, dětí, ochránkyně proti krvácení i proti dešti.
Podle legendy byla vdovou po údajném vojenském veliteli Valentinovi. Ač Sabina Krista neznala, žila čestně a chudým prokazovala mnoho dobrodiní. Za služku přijala sirotka Serapii, která byla ctnostnou křesťankou a pomohla jí na cestu víry. Od sv. křtu Sabina zahrnovala Serapii mateřskou láskou a obě žily ve velké zbožnosti, která se římským pohanům nelíbila. Viděli, jak služka změnila život své paní a zařídili, že Serapie byla předvedena k soudu. Sabina ji prý nechtěla opustit, a tak ji doprovázela. Soud jí vytkl, že se nechala ovlivnit služkou a nepamatovala na to, z jakého je rodu, a propustil je. Služku údajně později sťali a asi po měsíci soudce odsoudil k popravě mečem i Sabinu. Úmrtí kolem roku 425. Dnešní památka svaté Sabiny souvisí s jí zasvěcenou basilikou na Aventinu v Římě, která jí získala velkou proslulost. Je to den její poutní slavnosti.

Pranostiky:
Jana stětí – vlaštovka od nás letí.
Na svatého Jana stětí vlaštovička od nás letí.
Na svatého Jana stětí čápi do tepla letí.
(čáp bílý odlétá do svých jihoafrických zimovišť již koncem srpna a v září)
Stětí svatého Jana – přestávají již parna.
Prší-li na den stětí svatého Jana Křtitele, zkazí se ořechy.
Když na den Stětí svatého Jana prší, velikou zkázu ořechy trpěti mají.
(Strnadův stoletý kalendář, r. 1793)
Na svatého Jana Stětí hotov žito k setí.
Na svatého Jana stětí, dobrý sedlák věnuje se setí.
Na svatého Jana stětí se nesmí řezat zelné hlávky.
Zatne-li se na den stětí svatého Jana sekerou do stromu, uschne do kořene.
Na svatého Jana stětí nesmí se ovoce česati, ořechy klátiti a větve řezati, neboť nevydaly by potom dlouho úrody.
Na svatého Jana stětí mají se ožínati bramborové nati.

zdroj: archiv Antonín ViK, www.catholica
vyobrazení: koláž Antonín ViK