Pranostiky na den 23. 9.

23. září v pražském Klementinu: minimum 2,3 °C (r. 1876), denní průměr 13,9 °C (od r. 1961), maximum 28,1 °C (r. 1987).
Slunce vychází v 06:52 a zapadá v 18:59. Slunce je tedy 12 h a 7 minut nad obzorem (délka dne). Soumrak a noc (slunce pod obzorem) je 11 hodin a 52 min. Z toho je astronomická noc (tma) 8 hod. a 14 min. Tma nastává v 20:49, kdy je konec večerního astronomického soumraku a ranní astronomický rozbřesk (první sluneční paprsky) nastává v 05:03.
O pranostice: "Svatá Tekla, jablka jedla." a "Svatá Teklička, doslazuje jablíčka." Nastal ten nejlepší čas otrhat ovoce.
Ze starých kronik: L.P. 1875, zahájila v Praze provoz koněspřežná tramvaj od řetězového mostu císaře Františka I. do Karlína k Invalidovně. Toto datum je považováno za vznik pražské MHD.
- L.P. 1916 byl v Bohumíně zahájen provoz elektrické tramvaje (do roku 1918 vypůjčeným vozem Slezských zemských drah). Při této příležitosti byl ukončen osobní provoz parní tramvaje.
Lidová rčení: Křísit dávno uhašený oheň – připomínat staré věci, staré spory. Mít hlavu v ohni – mít ji plnou starostí. Vodu s ohněm míchat – pošetile, nepřirozeně se chovat.
Dnes má svátek Berta, význam jména je "zářící, skvějící se", případně i "skvělá" nebo "slavná".
Dnes se připomínají sv. Zachariáš a Alžběta, rodiče sv. Jana Křtitele.
Svatý Zachariáš je patronem pilařů. Zachariáš byl zbožný kněz v judských horách a jeho manželka, Alžběta byla příbuznou Panny Marie. Alžběta a Zachariáš dlouho toužili po dítěti. Prosili o něj Boha ve svých modlitbách. Ale léta utíkala a dítě nepřicházelo. Zestárli a vzdali se naděje. Zachariáš byl kněz a přišla na něj řada, aby sloužil při bohoslužbě v jeruzalémském chrámu. Byl vybrán, aby vešel do vnitřního chrámu a obětoval kadidlo. Když byl v chrámu sám, zjevil se mu anděl Gabriel. „Neboj se, Zachariáši,“ řekl anděl, „Bůh mě posílá, abych ti řekl, že vyslyšel vaše modlitby. Narodí se vám syn. Dáš mu jméno Jan. Bude veliký před Bohem a budeš z něj mít radost. Bůh si vybral tvého syna, aby přinesl lidem zprávu o tom, že přichází Boží král. Jan je na jeho příchod připraví.“ Zachariáš ale nemohl jeho slovům uvěřit. Vždyť on i Alžběta už byli příliš staří na to, aby se jim mohlo dítě narodit. „Protože jsi neuvěřil Božímu slovu“, řekl anděl, „budeš němý a nepromluvíš až do dne, kdy se toto slovo naplní.“

A pak se Alžbětě dítě narodilo. Byl to chlapec. Celá rodina a všichni přátelé se velmi radovali. Začali přemýšlet, jaké by měl chlapeček dostat jméno. Všichni chtěli, aby se jmenoval Zachariáš po svém otci. Ale Alžběta řekla: „Ne, bude se jmenovat Jan.“ „Ale v naší rodině se tak nikdo nejmenuje!“ namítali příbuzní. A obrátili se na Zachariáše a zeptali se ho, jaké jméno chce svému dítěti dát. Zachariáš vzal tabulku na psaní. A k jejich překvapení na ni napsal: „Jeho jméno je Jan.“ V té chvíli se Zachariášovi vrátila řeč. Mohl už zase mluvit. První, co udělal, bylo, že hlasitě chválil Boha za svého malého synáčka a za všechny ty veliké věci, které Bůh učinil.

zdroj: archiv Antonín ViK, www.catholica.cz a www.deti.vira.cz
vyobrazení: koláž Antonín ViK