Sudička je slovanský démon osudu, u nás jsou známy jako Sudice, Rodičky či Věstice a víra v ně je doložena již z 15. století. Úcta k sudičkám byla odedávna veliká i proto, že byly pokládány za nejbedlivější ošetřovatelky domácího krbu a rodinného štěstí. Poslové sudiček jsou prý Svatojanské mušky nebo slunéčka. Proto babičky napomínaly své vnučky, aby zářící mušky ani berušky nezabíjely nebo, že se sudičky budou hněvat. Z tohoto důvodu se pověrčivé dívky dotazovaly těchto drobných broučků na svůj příští osud.
Pokud jde o české lidové představy o sudičkách, obyčejně se věří v existenci tří těchto ženských bytostí, představovaných jako sličné panny nebo přívětivé babičky, při čemž nejstarší je nejmocnější. Vystupují však i v jiném počtu, od jedné až po 13 sudiček, které se např. objevily v pohádce Šípková Růženka, přičemž ta poslední byla zlá.
