Z lidového podání již nadobro vymizelo zábavné volení krále. Losem zvolený král byl určen, aby podle starého obyčeje kropil stavení a psal tříkrálové křížky nad dveře, trámy a dřevěná klenutí. Volba probíhala tak, že hospodyně upekla "mazanec", byl vlastně jednoduchou podobou tehdy velice oblíbeného perníku. Vyráběl se z mouky, medu, mletého zázvoru a pepře. Dovnitř se zapekla drobná mince. Upečený mazanec se rozdělil podle počtu osob v hospodářství, další díly se nechaly Kristu Pánu, blahoslovené Panně a třem mudrcům, aby se později rozdávaly jako almužna chudým prosebníkům. Komu z domácích při rozkrájení připadl kousek s tím penízkem, byl králem. Místy se mazanci nebo jiné podobě pečiva mohl říkat "tříkrálový koláč".
O tomto obyčeji vypravuje Jan Mirotický v Kroměříži v r. 1579: „Na den Tří králů, jenž se den Ukázání Páně oněm mudrcům jmenuje, jedna každá čeládka z medu a z mouky, přidadouc zázvoru a pepře, mazanec udělá a krále sobě vyvolí tímto způsobem. Mazanec dělá hospodyně, do kterého bez spatření jiných, když jej hněte, jeden peníz nebo groš vpustí a potom odhrabíc uhlí, na horkém ohnisku jej praží a upražíc pak na tolik kusů láme, kolik osob se nachází mezi čeládkou. Potom rozdává jednomu každému jeden kus. Oddělují se také Kristu pánu, blahoslavené Panně a třem mudrcům jejich díly, kteréž se rozdávají místo almužny. V čím kusu byl pak nalezen groš, nebo ten papír, toho všichni jmenují králem a vsadí ho na stolici a po třikrát ho s plesáním vyzdvihují vzhůru. Ten má v pravé ruce křídu, kterou tolikát znamení kříže vzhůru na břevnách aneb na klenutí pokoje opisuje, kteréžto kříže u veliké vážnosti mají, protože se o nich věří, že jsou proti mnohým zlým věcem.“
