Když Guglielmo Marconi v roce 1895 uskutečnil první úspěšné dálkové vysílání a příjem rádiových vln, netušil, jak významný objev učinil. O čtvrtstoletí později rozhlasové vlny ovládly celý svět.
Na československém území probíhaly pokusy s rozhlasovým vysíláním už před první světovou válkou a pokračovaly i po ní. První rozhlasový pořad, složený ze slova a hudby, byl vysílán 28. října 1919 z radiotelegrafní stanice na pražské Petřínské rozhledně.
Pravidelné rozhlasové vysílání bylo zahájeno 18. května 1923 ve 20.15 ze stanu, zapůjčeného od skautů, v Praze-Kbelích. Vysílalo se hodinu na dlouhé vlně, součástí vysílání bylo krátké ohlášení a koncert a slyšelo ho jen pár desítek lidí. Československo se tak po Velké Británii, kde tamní BBC začala vysílat roku 1922, stalo druhou zemí v Evropě, která měla pravidelné rozhlasové vysílání. Na začátku června vznikla společnost Radiojournal a začala organizovat hromadné poslechové ukázky. Kupříkladu na Václavském náměstí byly instalovány reproduktory, tenkrát se jim říkalo mluviče, a okolo procházející lidé se tam s údivem zastavovali. Zpočátku rozhlas vysílal především hudbu, záhy se, ale začaly objevovat zprávy z burzy, počasí, první pokusy o sportovní reportáže nebo rozhlasové hry a také projevy politiků. Nejstarším dochovaným projevem prvního československého prezidenta je projev Tomáše Garrigua Masaryka k dětem z 27. října 1928. „Všichni, kdo poctivě pracujeme, jsme si v práci rovni. Dobrý dělník není méně hodný než dobrý prezident,“ řečnil Masaryk.
Zatímco ke konci roku 1923 měl pouze několik desítek koncesionářů, o deset let později jich bylo už téměř 600 tisíc. A na podzim 1937 jejich počet překročil milion. U té příležitosti jako poděkování posluchačům připravil Radiojournal takovou velkorysou slosovací akci, kde byli vylosováni nejstarší koncesionáři, ale také i ten takzvaně miliontý.
Světový den rádia byl vyhlášen už roku 2011 organizací UNESCO, a to na podnět Španělské rozhlasové akademie. Datum 13. února nebylo vybráno náhodou – právě v tento den v roce 1946 vzniklo Rádio Spojených národů (United Nations Radio).Rozhlas byl po dlouhá desetiletí – spolu s tiskem – jedním z hlavních zdrojů informací. A i když přišla televize, rádio si své pevné místo udrželo. Dodnes je pro mnohé z nás věrným společníkem, zejména na cestách autem nebo při práci.
