Možná vás to překvapí, ale slovo pexeso se zrodilo díky televizní soutěži. Ta se jmenovala Pekelně se soustřeď! a vysílala se v letech 1965 až 1972 během Libereckých výstavních trhů. Autorem pořadu byl slavný scenárista Jaroslav Dietl a uváděl jej oblíbený zpěvák a moderátor Karel Štědrý.
V té době dostal Zdeněk Princ, čerstvě nastoupivší do nakladatelství Pressfoto, za úkol vymyslet novou hru, která by symbolicky odstartovala činnost nakladatelství. Sáhl proto k vlastnímu staršímu nápadu na hru Obrázková mozaika, tvořenou 32 dvojicemi obrázků. Myšlenka se ujala, ale název se vedení nelíbil. Uvažovalo se dokonce o koupi licence od Jaroslava Dietla na použití názvu Pekelně se soustřeď. To se však ukázalo jako příliš nákladné, a tak byl Princ pověřen vymyslet jednoslovný název.
Inspiroval se názvem soutěže Pekelně se soustřeď, vytvořil z něj akronym - ze začátků slov sestavil zkratku. Hlásky K a S pak spojil do písmena X a PE - XE - SO bylo na světě.
První pexeso, které Pressfoto vydalo v roce 1965, bylo indiánské – tehdy totiž „frčel“ Vinnetou. Obsahovalo 32 dvojic motivů z filmu Poklad na Stříbrném jezeře. Na Barrandově získali fotky herců a k portrétům filmových postav malíř František Sodoma (tatínek zpěváka Viktora Sodomy) přikreslil doprovodné obrázky s indiánskou tematikou. Hra vyšla v nákladu 10 000 kusů a brzy byla zcela vyprodaná. Nezůstalo však jen u mayovek. Krátce nato se mezi dětmi objevilo také pexeso s dopravními motivy a pexeso pohádkové, které představovalo nejznámější postavičky z večerníčků. S rostoucí oblibou této hry se název „pexeso“ postupně začal používat i jako obecné označení paměťové hry, nikoli pouze jako jméno konkrétního výrobku.
Prapůvod pexesa můžeme hledat v 9. století, v japonské hře Kai awase. Hra se skládala až z 360 párů mušlí, které byly z vnitřní strany opracované, zdobené zlatem a malované. Dostat pár těchto mušlí bylo velkým dárkem. Dnes se již vyrábí spíše jako suvenýry a čítají jen 54 párů. Při této hře bylo úkolem účastníků vyhledávat z hromádky škeblí dvě poloviny, které patřily k sobě. V anglosaském světě je hra známa například pod názvy Pairs (1940), Memory (po roce 1946), případně Concentration Memory Game.
O sběratelství PEXESA:
Jeden ze sběratelů Petr Mičánek z Blanenska svoji sbírku 630 pexes v roce 2007 registroval v databázi rekordů pelhřimovské agentury Dobrý den. Díky tomu si ho všiml druhý největší český sběratel Pavel Hanzel, který do současné doby nashromáždil už téměř šest tisíc různých pexes a vlastní také nejucelenější kolekci karet, které vydávala do roku 1989 ČTK Pressfoto. Pexesa nemusí být jen známé čtverečky, ale také obdélníčky, šestiúhelníky, kolečka. Používají se nejrůznější materiály – nejčastěji papír, karton, ale jsou i pexesa dřevěná. Existují pexesa, kde musíte zapojit i sluch. Jsou to plastové krychličky, které obsahují různé kamínky a jinou chrastící náplň a hráč vyhledává druhou část páru podle zvuku, který vydávají.
Zdroj: encyklopedie Radiožurnálu, 2014
