Na Štěpána mění chasa na Valašsku službu, lidové zvyky a tradice
Zvláštní místo v zimním novoročí zaujímá koláčová slavnost, která se vyvinula z výslužky služebné mládeže. Ještě v období první republiky bylo běžné, že část vesnické mládeže odcházela do služby k místním zemědělcům. Pacholkům končila služba na Štěpána, děvčata měnila službu o Novém roce. V tyto dny dostávala služebná mládež od svých hospodářů koláče jako výslužku za službu. Koláče však dostávala i mládež, která nebyla ve službě.
Všude na Valašsku bylo zvykem, že na Štěpána přicházela děvčata načínat chlapcům koláče, na Nový rok pak přicházeli mládenci načínat koláče dívkám. Koláč měl obdélníkový tvar, pekl se na plechu. V Poteči jej zdobili motivy ptáků a růží, v Horní Lidči pletenci, tvary srdíček aj. Zvláštní péče musela být věnována přípravě koláče. Když se nepovedl. říkalo se, že děvče je hubaté nebo neposlušné.
Chlapci chodili načínat koláče po skupinách. Když mělo děvče vyhlédnutého mládence, pozvalo ho, aby přišel na koláčovou slavnost sám. O některých záletnicích se vyprávělo, že si pekly i několik koláčů, aby mohly pozvat více nápadníků. Když k děvčeti nepřišli chlapci vůbec koláč načínat, pokládalo se to za urážku a hanbu. Proto si děvče pro jistotu chlapce pozvalo. Jejich návštěva byla pro dům poctou. Obřadní načínání novoročních koláčů si v dochovaných formách na Valašsku udrželo erotický ráz. Antonín Václavík se na základě těchto rysů domníval, že by v těchto jevech mohlo jít o pozůstatek plodnostního smyslu koláčů nebo i o ohlas dospělostních obřadů. Zvláštní formou byl novoroční koláč, jemuž v Novém Hrozenkově říkali "nové léto". Do koláče si členové rodiny zabodávali peříčka, podle nichž věštili svůj osud. Jde zřejmě rovněž o vliv jarních obyčejů.
Při nástupu služební mládeže k novému hospodáři se konaly obyčeje, v nichž je možno vidět zbytky kultovního obřadu. Když přišla nová čeleď po prvé do domu, sypali jí pod nohy nebo na nohy popel, aby prý netesknila. Z téhož důvodu se měla čeládka při nástupu služby podívat na komín. Jde o tytéž obřadní momenty, které doprovázely i vstup nevěsty do nového domu při svatebním ceremonielu.
S koláčovou slavností souvisí obřadní zahazování dveří hnojem, což si vzájemně prováděla mládež obojího pohlaví. Na Štěpána zahazovaly děvečky pacholkům dveře do chléva hnojem, na Nový rok to zase chlapci opláceli dívkám. Obyčej byl rozšířen zvláště ve vesnicích okolo Valašských Klobouk a na Vizovsku. V Uble mládenci pozorovali, zda děvče hnůj od vchodu odháže; když to vykonalo, říkalo se o něm, že má ráda práci. Většinou však smysl obyčeje nebyl znám.
zdroj: Vánoční obyčeje na Valašsku – Josef Tomeš
https://na.nulk.cz/1968/3-4/Nr.html
