Čtvrtá postní neděle - Družebná, (Laetare), lidové zvyky a tradice

Čtvrtá postní neděle - Družebná, (Laetare), lidové zvyky a tradice

Čtvrtá postní neděle (Laetare) - Družebná, Středopostní, Růžebná či Růžová

Podle církevní liturgie má tato neděle název Laetare. Liturgické texty určené pro tento den jsou povzbuzením uprostřed dlouhého půstu a otvírají pro nás téma naděje a spásy. Fialovou barvu ornátů pro tento den vystřídá optimistická barva růžová, posel radosti a síly vytrvat. V lidové tradici získala tato neděle přídomek Družebná (Družbadlná nebo Družbadlnice), nebo se jí také říkalo Středopostní, Růžebná či Růžová.

Pojmenování čtvrté postní neděle Družebná znali a používali naši předkové již ve středověku.V těchto dobách, kdy se opravdu postní tradice dodržovaly a lidé na sebe byli přísní, byl tento den tak trochu vzácností. Spočíval v setkání dívek, družek, ke společnému pohoštění a v názvu neděle se uchovalo pojmenování koláčů družbanců, které se v tento den pekly. Někde dokonce s několikerým, až sedmero mazáním, a děti si pro ně chodily koledou po domech. Tyto zvyky se přenesly i do doby našich pradědů. Bývalo také zvykem rozhazovat zbylé drobečky koláčů na pole pro dobrou úrodu.
V Libochovicích se na čtvrtou postní neděli konalo sdružení dítek. Ty si mezi sebou zvolily královnu, kterou oblékly do bílých šatů, ozdobily rudými pentlemi a hvězdami z pozlátka. Tu pak družičky vodily dům od domu a svými zpěvy oznamovaly příchod jara.

Tento článek je exkluzivní obsah pro premiové uživatele

Sdílejte svoje vzpomínky, zvyky a tradice