Třetí týden postní ve středu, ještě v letech šedesátých 19. století se přestrojila žena do mužských šatů a vzala na sebe kožich naruby. Na oděv přišila fábory a pentle a všelijaké ozdoby. Na obličeji měla škrabošku na způsob liščí hlavy a na hlavě beranici nebo klobouk hodně vysoký. Byla opásána povříslem a od toho viselo dolů zase jiné dlouhé povříslo a v něm bylo vpleteno trní. Na ruce měla košík s vypečenými preclíky a sklenici kořalky, plecháč s vodou a kropáč ze slámy. Přišla do domu a všady kropila, aby měla selka hodně housátek a kuřátek a přitom zpívala:
“Když jsem šel okolo plotu, visely tam košile,
dvě jsem vzal, čtyři jsem tam nechal,
bodejž to ďas vzal, že jsem všecky nevzal.“
Tento článek je exkluzivní obsah pro premiové uživatele
