Jarní dny přicházejí a s tím i příslib šťastné budoucnosti, proto staří čeští hospodáři přikládali dnu, v němž církev světí svátek sv. Matěje veliký význam. V noci na sv. Matěje nesmí mrznout, ježto stará pranostika říká: „Mrzne-li v noci na sv. Matěje, v březnu se škodou se zaseje.“
Naši předci nám zanechali svoji moudrost v nenápadných verších:
„Na svatého Matěje lidské srdce okřeje,
slunce pozře závěje, nad polem si skřivan zapěje.“
Na Valašsku se obávají v ten den mrazu, poněvadž prý: „Je-li na sv. Matěje mráz, tož je jich ještě 40, pakli ho není, tož je jich bez počtu.“ Nám je to, ale jedno, je-li den sv. Matěje mrazivý či nikoli, další pranostika totiž říká: „Nenajde-li Matějova pila, najde Josefova širočina (tesařská sekera)“ a kdo pak by neznal další pěkné pořekadlo: „Co nemůže Matěj, to zmůže Josef svatej.“ Do svátku sv. Josefa jsou to jen tři neděle, a tak bude aspoň jaro hvězdářské.
Zatím je ještě jaro vzdáleno na hony, a tak se nám nabízí další zimní pranostika: „Sv. Matěj strčí hlavenku do sněha“, jak pěkně říkají na Moravě. Někde zase věří, že bude tát, a to potvrzuje pořekadlo: „Na sv. Matěje skřivan pije z koleje“.
