Koncem 2. století vypukl mezi východními a západními křesťanskými církvemi spor o termín slavení Velikonoc. Východokřesťanské obce slavily Velikonoce ve stejnou dobu, jako byl slaven židovský svátek Pesach. Západní křesťané v čele s Římem slavili Velikonoce první neděli po prvním jarním úplňku.
Princip odlišného určování data Velikonoc stanovili křesťané po delším sporu již na svém prvním ekumenickém koncilu v maloasijském městě Niceji (též ho známe jako nikajský koncil) roku 325. To bylo první shromáždění biskupů křesťanské církve, které svolal císař Konstantinos a zúčastnilo se ho přes 200 biskupů především z východní části Římské říše.
Koncil se usnesl, že všichni křesťané budou slavit Velikonoce ve stejný den o první neděli po prvním jarním úplňku (úplňku po 21. březnu, protože na tento den stanovil koncil jarní rovnodennost). Pokud by úplněk připadl na neděli, budou se Velikonoce slavit až následující neděli. Koncil tak provždy oddělil oslavy křesťanských Velikonoc od starozákonního svátku Pesach.
Shrnutí církevních pravidel pro výpočet Velikonoc:
- Připadne-li úplněk na 21. března, a tímto dnem je současně sobota, následující neděle 22. března je již Velikonoční neděle. To je nejbližší datum, na které může Velikonoční neděle připadnout.
- Další pravidlo pak stanoví, že nejzazší datum Velikonoc může být 25. dubna. V případě, že by první jarní úplněk připadl na 19. dubna, a tento den byla současně neděle, vyšlo by datum Velikonoc až na 26. dubna, a protože to není přípustné, přesouvá se úplněk o jeden den zpět (na 18. duben) a Velikonoční neděle se slaví již 19. dubna. Ve dvacátém století tento případ nastal v roce 1981. Velikonoční neděle se proto pohybuje v rozmezí od 22. března do 25. dubna.
Jak je ale možné přesunout měsíční úplněk? Zatímco astronomický výpočet okamžitého úplňku nelze pochopitelně nijak přesunout, církevní výpočty však nepracují s reálnou fází Měsíce, ale s tzv. církevním (cyklickým) měsícem, který se dlouhodobě shoduje s reálnými měsíčními fázemi, v konkrétním případě se, ale může od skutečné měsíční fáze odlišovat. Protože určení církevního měsíčního úplňku je tedy v podstatě určením administrativním, lze jej též i administrativně přesunout.
A co je pravidlo zlatého čísla?
Máme zde ještě jedno pravidlo, které stanoví, že v jedné devatenáctileté periodě tzv. zlatého čísla nesmí být Velikonoční neděle dvakrát v nejzazším přípustném datu, tj. 25. dubna. Tento případ nastal ve dvacátém století v letech 1943 a 1954, které patřily do jedné a téže periody, začínající rokem 1937 a končící rokem 1956. Proto se v roce 1943 slavily Velikonoce 25. dubna, ale v roce 1953 se Velikonoční neděle přesunula o týden dopředu na 18. dubna. Na mezní data však připadají Velikonoce jen velmi zřídka.
Velikonoční neděle se pohybuje v rozmezí od 22. března do 25. dubna a je základem pro výpočet ostatních návazných pohyblivých svátků. Pohyblivé datum má proto i první postní neděle. Může být v době od 8. února do 14. března, šestá postní neděle se tedy připomíná od 15. března do 18. dubna.
zdroj: archiv Antonín ViK, idnes.cz 2012 a Český rok na vsi a ve městě – Pavel Toufar
vyobrazení: pohlednice, autor neznámý
