Tradice Těsnohlídkova vánočního stromu v Brně má základ v dojemném příběhu s dobrým koncem, který se udál dva dny před štědrým večerem. Osud sedmnáctiměsíční holčičky Lidušky, kterou promrzlou a odloženou v lese nalezl novinář Rudolf Těsnohlídek se svými přáteli, dojímá i více jak sto let poté, co se odehrál.
Odpoledne 22. prosince 1919 si spisovatel a novinář Rudolf Těsnohlídek vyšel spolu se svými přáteli, budoucím výtvarníkem Františkem Koudelkou a soudním úředníkem Josefem Tesařem, do lesa v Bílovicích nad Svitavou, aby si uřízli vánoční stromek. Ve stráni nedaleko myslivny však uslyšeli sténání. Protože si mysleli, že jej vydává umírající srna, rozhodli se tam vypravit a zkrátit její utrpení. K jejich překvapení však pod stromem našli sedmnáctiměsíční, téměř zmrzlou holčičku Lidušku, kterou tam odložila její zoufalá matka. Ta žila v bídě bez prostředků a nevěděla, jak se o ni dál postarat.
„Viděli jsme před sebou v tu chvíli jen rozložitý smrk. Blížíce se k němu, seznali jsme, že sten je slábnoucím pláčem dítěte. Strnuli jsme úlekem. Když jsme rozhrnuli poslední větve podrostu, spatřili jsme hrůzu větší, než jsme očekávali. Leželo tu malé robátko, nahé, jen čepeček na hlavě a košilku rozhalenou na špinavé, tenké peřince a nepatrná dolinka mezi tuhými kořeny byla mu kolébkou, jeslemi tohoto Betléma. Malé tělíčko zmodralo již mrazem,“ popsal Těsnohlídek u Zemského trestního soudu v Brně nález děvčátka. Dojemný příběh nalezené Lidušky naštěstí patří k těm se šťastným koncem. Ujali se jí manželé Polákovi, kteří žili v Brně na Cejlu a sami děti neměli. Ona tak mohla prožít spokojený život.
Byl to právě tento příběh nalezené Lidušky, jenž u novináře Rudolfa Těsnohlídka vyvolal zvýšený zájem o osudy opuštěných dětí a sirotků. Uvažoval, co by se pro takové děti dalo udělat. Coby obdivovatel skandinávské kultury nalezl Inspiraci v Kodani, kde předvánoční náměstí zdobila vzrostlá jedle s kasičkou již od roku 1914. Dne 6. prosince 1924 tak byl za účasti Těsnohlídka v bílovickém polesí skácen vybraný smrk a s velkou slávou byl převezen do Brna na náměstí Svobody, aby se 13. prosince mohl jako první vánoční strom republiky v celé své kráse rozzářit. Po vzoru z Dánska tak Těsnohlídek podnítil vznik tradice vánočních stromů republiky, díky níž lidé dodnes dobrovolně přispívají sociálně slabým a obdarovávají je v době vánoční.
Sbírky pro opuštěné děti pod vánočními stromy, jichž se ujal Český červený kříž, přinesly už v prvních letech dostatek peněz pro splnění dalšího Těsnohlídkova snu, tedy postavit dětský domov v Brně. Tak se také stalo a základní kámen dětského domova Dagmar byl položen 8. prosince 1928. Dodnes nese jméno dobrotivé dánské královny Dagmar, dcery českého krále Přemysla Otakara I.
Tradice sbírek pod vánočním stromem republiky se rychle rozšiřovala. V roce 1925 to byla 4 města v celé republice, roku 1929 to bylo již 64 měst jen v Čechách a na Moravě, která sbírku pořádala. Tradice byla narušena lety nesvobody, ale po roce 1990 se opět rozvíjí.
Rudolf Těsnohlídek (1882, Čáslav - 1928, Brno), byl český spisovatel, básník, dramatik, novinář a překladatel. Proslul zejména svojí bajkou Liška Bystrouška. Užíval také pseudonym Arnošt Bellis.
Zdroj: www.idnes.cz, autorka Zuzana Brandová, 22.12.2019
ilustrace: www.zabava-artes.cz, autor Tomáš Hejna, 2023
