Svatojánské mušky
Svatojanské mušky
v temnu lesním září.
Hledívám vždy na ně
s udivenou tváří.
V tichém lesním šeru
zjeví se a zmizí,
objeví se zase
mezi listím břízy.
Maminka, když večer
ukládá mne k spaní
a když probouzí mne
zase v době ranní,
říká, že mé zraky
právě tak se třpytí,
jako svatojanské
mušky v lesním kvítí.
Svatojanské mušky
nejsou moje oči,
ale s láskou vždycky
k mamince se točí.
Tento článek je exkluzivní obsah pro premiové uživatele
