Hedvika se narodila v Bavorsku r. 1174 Bertholdovi IV., knížeti Meranskému a jeho choti Anežce von Rochlitz z rodu Wettinů. Ve svých dvanácti letech byla provdána za slezského knížete Jindřicha Bradatého, který se stal v roce 1201 panovníkem Slezska. Měli spolu sedm dětí. Oba manželé byli velice pobožní. Hedvika zakládala kláštery, kostely, posilovala křesťanství ve Slezsku a proslula svou dobročinností. V roce 1203 založila cisterciácký klášter v Třebnici, první ženský klášter na území Slezska.
Hedvika se roku 1209, asi v 35 letech, s Jindřichem dohodla na společném slibu zdrženlivosti manželského styku. Jindřich tehdy přijal mnišskou tonzuru a nechal si narůst plnovous, pro který byl nazýván "Bradatý." Hedvika měla v plánu další zakládání klášterů, celkem jich údajně založila 20. Sama se pro řeholní sliby rozhodla až po smrti manžela. Její dcera Gertruda do třebnického kláštera vstoupila roku 1212.
