Sv. Pankrác mučedník se narodil kolem roku 290 ve Frýgii v Malé Asii a patří mezi známé „ledové světce“ a někdy se počítá i ke 14 pomocníkům v nouzi. Syn vážených křesťanských rodičů osiřel krátce po narození. Vychovával ho strýc, který ho odvedl do Říma. Za pronásledování křesťanů Diokleciánem podporoval Pankrác zděděným majetkem trpící křesťany, což nakonec vedlo k jeho zatčení. Čtrnáctiletý Pankrác si mohl zachránit život, kdyby se zřekl víry. Odmítl a byl veřejně sťat poblíž Aureliovy silnice kolem roku 304. Jeho tělo zbožná paní Oktavilla tajně pohřbila asi na svém statku. Nad hrobem v roce 500 nechal papež Symmachus postavit basiliku, která tam existuje dodnes.
Legenda o křivopřísežníkovi:
K hrobu sv. Pankráce se váže legenda o křivopřísežníkovi, který u jeho hrobu přísahal a jemuž nejdříve ochrnula pravice a pak prý zemřel. Skutečností je, že Pankrác je uváděn jako ochránce zachování přísahy a přísahy v chrámu nad jeho hrobem jsou brány za obzvlášť posvátné. V Římě se také stalo zvykem, že novokřtěnci na Bílou sobotu odkládali své bílé šaty na jeho hrob a křestním slibem se veřejně hlásili ke Kristu. V Itálii začal být Pankrác uctíván jako patron mládeže a tato úcta se rozšířila i po Evropě.
