Svatý Antonín Paduánský patří bezpochyby mezi nejznámější světce a františkány. Jeho socha zdobí bezpočet kostelů. Život tohoto portugalského bratra, který se ukončil v pouhých 36 letech, byl plný nečekaných zvratů: k františkánům jej přivedla bouře na moři, ke kázání se dostal náhodou.
Sv. Antonín, kterého papež Lev XIII. nazval „světcem celého světa“, se narodil v Lisabonu v Portugalsku roku 1195 a rodiče mu dali jméno Ferdinand. Rodiče byli šlechtického původu. Ferdinand v 15 letech vstoupil do kláštera řeholních kanovníků augustiniánů u sv. Vincence na okraji Lisabonu. V roce 1220 tam přijal kněžské svěcení. Antonín kázal v kostelích, na náměstích, a dokonce třeba na plážích. Někdy jej údajně poslouchalo až třicet tisíc lidí. V legendě se vypráví, že v Rimini mu nechtěl naslouchat nikdo a tu ryby vystrčily hlavy z vody, aby slyšely jeho kázání. Všichni obyvatelé Rimini se po tomto zázraku obrátili. Založil několik klášterů a usadil se v Padově. Jednou jej slyšel kázat papež Řehoř IX. a nazval jej „archou Písma svatého“. Po Antonínových kázáních zanechávali zhýralci svého života a káli se, dlužníci byli propouštěni z vězení. Některá z Antonínových kázání se zachovala.
