Sv. Bartoloměj, zavádění mraků a pranostiky

Sv. Bartoloměj, zavádění mraků a pranostiky

Váže se k datu: 24. srpna

Bartolomějský svátek má v lidové meteorologii významné postavení jako přelom mezi létem a podzimem. Bartoloměj totiž nejen odpoledne krátí: „Bartoloměj svatý odpoledne krátí, nýbrž i všemu hlavu zlomí: létu, klasům na poli a koupání", což potvrzují pranostiky: „Bartolomějské větry ovsy lámou.“ „Svatý Bartoloměj všemu hlavu zlomí“ a hospodáři měli také pospíchat, aby se dostali k osetí ozimního žita.

Co nám přináší svatý Bartoloměj:
(dle selského kalendáře z r. 1867)

Svatý Bartoloměj za pořádku svého
přináší nám ovoce rozličného,
k tomu mestu z vína nového;
uzříš mnoho lidu selského,
jak si plané hrušky sbírají
a je do otavy schovávají.
Po malém Čase budou hnilice
chutnější nežli — fíky a skořice. 

Období kolem svatého Bartoloměje se také říká Bartolomějské léto. Většinou má trvání od prvých dnů druhé srpnové dekády (11.8.) až po dny v polovině poslední dekády měsíce srpna (cca 25.8.). Typické jsou výrazné výkyvy teplot. Horké dny se rychle střídají s výrazným ochlazením. Neméně typické jsou i dosti intenzivní bouřky a krupobití. (Zd. Vašků)

Svatý Bartoloměj zavádí mraky a činí konec bouřkám“. Pojem „zavádí mraky“ pochází z doby, kdy se zvonilo proti krupobití a bouřkové mraky se zaklínáním „zaváděly“, tedy odváděly na skály, nad lesy, na pustá místa, kde nemohly uškodit. Někteří lidé se tím zabývali a platili za znalce. Ovládali patřičné zaklínací formule, tradované v rukopisných knížkách, používali také růženec, křížek, chléb či hromový kámen. Jeden sedlák na Chodsku prý měl takové schopnosti, že „vodíval kroupy“ po mezích a cestách, nebo je zahnal všechny najednou do rybníka.

Nejstarší pořekadlo na sv. Bartoloměje pochází z roku 1617: „Jaký čas jest na svatého Bartoloměje, takový celý podzimek bude; bude-li tento den pěkný čas, znamená příjemný podzimek.Na Horácku byl považován den sv. Bartoloměje za první podzimní, což vystihuje rčení:

"Na Bartoloměje se juž podzim směje."

Další pranostiky našich předků:

  • Od svatého Bartoloměje slunce již tolik nehřeje. 
  • Svatý Bartoloměj otevírá podzim. 
  • Svatý Bartolomi létu hlavu zlomí.
  • Bartoloměj svatý léto nenavrátí.
  • Po Bartoloměji - žádné léto více.
  • Bartoloměj svatý odpoledne krátí.
  • Bartolomějské větry ovsy lámou.
  • Svatý Bartolomí všemu hlavu zlomí.
  • Po Bartoloměji studený rosy, nechoďte ráno bosi.
  • Svatý Bartoloměj zchladí vodu.
  • Svatý Bartoloměj zapovídá koupání.
  • O svatém Bartoloměji naplije jelen do řeky, a proto se nemá již nikdo koupat.

  • Svatý Bartoloměj zavádí mraky a činí konec bouřkám.
  • Svatý Bartoloměj zavádí mraky.
  • Bouří-li na svatého Bartoloměje, bouří po něm ještě více.

  • Hřmí-li po svatém Bartoloměji, bude podzim dlouhý a pěkný.
  • Jaké počasí na den svatého Bartoloměje bude, takové počasí celého podzimku znamená.
  • Jaké počasí o svatém Bartoloměji, takové bude i celý podzim.
  • Jaký čas jest na svatého Bartoloměje, takový celý podzimek bude; bude-li tento den pěkný čas, znamená příjemný podzimek.
  • Je-li bouřka na Bartoloměje, na podzim se pořád změna děje.
  • Máme-li střídavé počasí na Bartoloměje, máme též střídavý podzim.
  • Den Bartoloměje jest pravidlo celého podzimku.
  • Jak Bartoloměj velí, takový bude podzim celý.
  • Pěkně-li na Vavřince a Bartoloměje, krásný podzimek se na nás zasměje.
  • Pěkně-li o Bartoloměji, na pěkný podzim máme naději.
  • Pěkný čas na svatého Bartoloměje – dobrý podzimek, než se kdo naděje.

  • Na Bartoloměje moc mraků - v zimě moc sněhu.
  • Moc hub srpnových - moc vánic sněhových.
  • Nerostou-li na Bartoloměje hřiby, neočekávej v zimě sněhu.
  • Sucho na Bartoloměje - mrazné zimy naděje.

  • Dozrál-li hrozen do Bartoloměje, dobrým vínem sudy naleje.
  • Je-li na Bartoloměje čas, je z lisu kvas.
  • Krásně-li o Bartoloměji, vinaři se smějí.
  • Pěkně-li na svatého Bartoloměje, pijí vinaři.

  • Fouká-li na Bartoloměje z Moravy, vorej sedláčku, pomali; fouká-li na Bartoloměje vítr z Čech, pak si sedláčku, s oráním pospěš!
  • Na svatého Bartoloměje sedlák žito seje.


zdroj: archiv Antonín ViK
a Obyčeje a slavnosti v české lidové kultuře: Eva Večerková
vyobrazení: obraz, autor: Amálie Mánesová (1817, Praha - 1883, Praha), Žně
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz 

Pohlednice k tomuto datu

Sdílejte svoje vzpomínky, zvyky a tradice

Úterý 15. října 2024
v tento den má svátek

Tereza Pošlete pohlednici s přáním
Dnes mají také svátek Terezie