V této knize se mimo jiné píše o tom, co máme v různých měsících na svém hospodářství dělat, abychom byli úspěšní a k bohatství úrody si pomohli. „Mnohému z nás mohou chybět zkušenosti, ale studiem přiměřených spisů, jmenovitě následujících poznámek sepsaných od zkušeného a řádného hospodáře se můžeme většině přiučiti.“ Sepsáno kolem roku 1850. (Text je částečně upravený pro lepší srozumitelnost.)
- Práce na poli a lukách:
V chladnějších krajinách stále pokračují žně. Hned po žních se pole zorávají a na zimní žito připravují. Len a konopí, jsou-li zralé, trhají se. Vodnice (brukev) se pleje. Je-li jetel na semeno úplně suchá, sváží se domů. V polovině a ke konci tohoto měsíce se seje zimní řepka. Na jeteliniště se vyváží mrva, a má-li se na nich zimní pšenice síti, jest nutná potřeba, aby se jí navezlo hodně.
Kde se trávníky po třikráte sekati mohou, stává se to nyní podruhé. Na kterých lukách hospodář brzy otavu sklidit zamýšlí, musí se aspoň na čtrnáct dní před sečí, která obyčejné v září nastává, s navlažováním přestat. Někdy i ku konci tohoto měsíce mohou se otavy na některých lukách kosit.
- Práce v ovocných sadech:
Může se se spícím očkem ještě tak dlouho očkovat, dokud míza v stromech tekutá jest. Záhony ve školkách se od všeho plevele očisťují. Na stromech v pořadích se větve dle potřeby přivazují a stromy, na nichž mnoho ovoce se nalézá, tyčkami se podpírají, aby se suky nezlámaly. Porouchané stromy se omažou hlínou nebo zahradnickým voskem. Protože rané ovoce dlouho nevydrží, nesmí se nechat na stromech přezráti. Padanky se sbírají nebo prasata na ně vyháněti nutné jest. Jádra na semena se shromažďují a půda v školkách a štěpnicích překopává. Také se živé ploty nyní zařezávají.
- Práce v zelinářství:
V červnu uklizená pařeniště se částečné karfiolem (květákem) zasejí. Pletí trávy na záhonech se zelnatými rostlinami se nesmí zanedbat. Poslední týden tohoto měsíce se naposledy seje špenát. Všechna pole, z nichž se hrách a boby sklidily, se hned zorávají, hnojí a zimní řípou i jinými zasejí. Jen ty vytrvalé „zeleniny“ a koření např. tymián, šalvěj a jiné se mohou do konce tohoto měsíce uřezávat. Cibule se ještě dále dobývá. Pažitka se na konci tohoto měsíce naposledy uřezává a staré oddenky se rozdělováním rozmnožují.
Z kořenovitých rostlin poskytují nyní pastinák, mrkev a štěrbák (salát) jedlé kořeny. Celer se okopává a země přihrnuje. Mrkev a černá ředkev se mohou v polovici tohoto měsíce síti a ponechají se přes zimu na poli. Nyní se hlavně okurky sklízí.
- Práce s květinami:
Z počátku tohoto měsíce počnou se růžové keře očkovat, chceme-li vysoké pně míti. Neprodleně se pozdní hyacinty, tulipány a jiné cibulovité rostliny vyndávají. Zakořeněné hříženice (odnože) karafiátové se zasazují do truhlíků a v nich se přezimovati nechají. Aurikule a druhy podlések se vyndávají, čistí a do čerstvé země přesazují. Pěstovati se ještě mohou: čerstvé tulipány, kosatce, plné narcisky, mák a měsíčky, jimž vůbec zima neškodí.
- Práce na vinicích a chmelnicích:
Listí se z vinné révy otrhává, kde je husté vedle sebe a mnoho stíní. Zmohl-li se zase plevel, musí se potřetí země okopávati, zvláště v nově založených vinicích. Na konci srpna obyčejně uzrává chmel; sklízet se musí některý suchý den. Je-Ii chmel otrhaný, rozprostírá se na úvětrném místě a po čtrnáct dní se pilně obrací, a pak ještě po čtrnáct dní rozprostřený tiše se ležeti nechá, aby dokonale uschnul.
- Práce v lese:
Stromy, které se v příští zimě nebo na jaře porážeti mají, se poznamenají. Ve vyšších horách se mohou ku konci tohoto měsíce smrčky vysazovati. V tom samém čase může se za teplého léta semeno březové shromažďovati. Semeno topolové a vrbové se nesbírá, protože se tyto stromy snáze hříženicemi (odřezky) rozmnožovati dají.
- Práce v hospodářství:
Kopají se studně a prameny ohražují, protože se nynější voda v celém roce neztrácí. Všechny nádoby k nastávajícímu sbírání a lisování vína jako i ve sklepě potřebné náčiní se dobře prohlédne, čistí a porouchané poopraví. Máslo a sýr se k prodeji připravuje, letní ovoce trhá, přebírá, suší, nebo na povidla vaří.
- V chlévech, ve včelníku a na rybníku:
Dobytek tažný se má přestat krmit pící zelenou. Dojný dobytek se má vyhánět na strnišťata a louky po sklizení otavy; jehňata stříhati. Na strnišťata stádo nepouštěti, když vypadané obilí počíná vycházeti. Všechen dobytek se chrání před příliš studeným nápojem, protože se na strništích pase. Vepři se zavírají na krmení nebo se vyhánějí, jak to v Uhřích obyčej, do velkých lesů na žaludy a bukvice. Husy se škubají. Tuční skopci nebo některé matky se prodávají nebo doma zabiji. Ouly se čistí a některým včeličkám se nadbytek medu vybírá. Třeba-li, pobíjeti trubce.
Sádka se čistí a ryby v malém loví. Aby mladé rybičky na zmar nepřišly, nedovoluje se z rybníků voda odváděti. Čtvrté a poslední tření kaprů jest nepatrné; kapři nerostou více na délku, bývají ale ještě masitější.
- O srpnové povětrnosti:
- V srpnu přibývá tepla až do polovice měsíce, pak ale dále ku konci značně ho ubývá, takže
střední teplota je obyčejné o 0,5 stupně nižší než v červenci, ačkoliv nezřídka ještě větší horko v srpnu máme než v červenci samém.
- Mezi 12. a 24. nastává obyčejně deštivé počasí; poslední dny jsou ale nejčastěji suché. Nyní přicházejí západní větry, jenž chladné noci způsobují.
- V srpnu zřídka padají kroupy a zřídka mlhu vídáme; bouřky vypuknou obyčejně v noci.
- Nebylo-li léto právě docela suché, je 19. den srpna rozhodující. Bylo-li léto mokré a západy slunce s odstínem červené barvy, jest 19. srpna jistě krásné počasí, které ale zřídka kdy déle než 8 dní potrvá. Na jasné a teplé léto přichází 19. srpna nejčastěji déšť po celé zemi osm až deset dní trvající.
- Čeho červenec a srpen neuvaří, toho září neusmaží.
- S počátkem toho měsíce se říká, že studený vítr ze strnišť fouká.
- Mlhy na lukách, řekách a potocích zvěstují trvalé pěkné počasí.
- Když pěnkavy ráno před východem slunce zpívají, déšť předpovídají.
