Na sváteční stůl se o Vánocích dávalo více ovoce než jindy v roce. Ovoce, jež se nám urodilo, původně představovalo v přeneseném slova smyslu narozeného Ježíše Krista a tím, že ho měli naši předci na stole, ho vlastně uctívali. Mezi to nejdůležitější patřilo jablko. Ať už celý plod nebo sušené křížaly.
Přes rok bylo jablko zcela běžné ovoce, ale o Štědrém večeru se z něj stává obřadní pokrm, symbol života, zdraví, plodnosti, ale také lásky a poznání a kouzelný prostředek k věštění: Při štědrovečerní večeři rozkrojíme jablko napříč, tedy nikoli směrem od stopky k bubáku. Když obě poloviny odklopíme a zjeví se nám jadřinec podobný hvězdičce a žádné z jader nepřekrojíme jde o znamení, že budeme nejen po celý rok, ale ještě mnohem déle zdrávi a šťastni. Jablíčko vybírejme obzvlášť pozorně, protože hnijící vnitřek či napadený červem nevěstí nic dobrého a blíží se k nám nemoc a zármutek. Když se místo jadřince podoby hvězdičky zjeví křížek, je neštěstí za dveřmi. Podobně dělá se s ořechy. Je-li jádro ořechové plesnivé nebo vyschlé, praví se o té osobě, která má ořech, že nebude zdráva. Je-li zdravé, bude po celý rok zdráva. Obřadné rozkrojení jablka je spíše už pohanský zvyk.
