Uvádíme i několik zajímavých receptů na punč, grog a bowle od M.D. Rettigové
Možná je překvapením, že punč nepochází ze západního světa, ale jeho původ najdeme v Indii. Odtud je také význam slova punč, který má původ v hindském výrazu „pánč“ s významem „pět“, protože původně se zhotovoval z pěti přísad: z alkoholu, cukru, citrónu, vody a čaje či koření.
Z Indie se do Anglie dostal díky námořníkům a zaměstnancům Britské Východoindické společnosti na začátku 17. století, odtud putoval do dalších evropských zemí. Pokud se podává ve společnosti, bývá zvykem, že obsahuje menší množství alkoholu než klasické koktejly. Termín punč je poprvé v britských listinách zanesen roku 1632, kdy byla většina punčů zhotovována z vína či brandy, avšak kolem roku 1655 se začal používat jamajský rum a zrodil se punč, jak jej známe dnes. Zmínky o rumovém punči můžeme najít v hojnější míře od 80. let 17. století. Kupříkladu francouzský klerik Jean-Baptiste Labat zachytil na Barbadosu v roce 1694, že zdejší punč se skládá ze dvou částí rumu, jedné části vody, cukru, citrónové nebo limetové šťávy, skořice, hřebíčku a muškátového ořechu.
První míchaný nápoj se na našem území připravoval dříve, než M. D. Rettigová dopsala svou kuchařku. Stalo se 9. srpna 1792 během korunovace císaře Františka I. za českého krále. Na slavnost v Královské oboře bylo připraveno 300 lahví punče a vše bylo písemně stvrzeno.
Ve Slovníku spisovného jazyka českého se dočteme, že původně se punč říkalo jen tekutině, která se lila do horké vody nebo čaje, aby vznikl nápoj. Tedy spíše jen jakési tresti. Až později se název punč přenesl na samotný nápoj, obsahující pět základních ingrediencí.
O punči se píše i v naší starší literatuře a objevuje se i ve hře Naši furianti z roku 1887, kde se dva sedláci přetahují, kdo punč zaplatí:
Bušek: Počkej Marku! Ten punč platím já! Přines deset flašek!
Ehrmann: S radostí, pantáto.
Dubská: Poslouchej, Filipe, tu hanbu si neuděláš, aby Bušek ten punč platil!
Dubský: To ne! Máš pravdu! Počkej Marku! Ten punč platím já!
Receptů na punč je v našich kuchařkách již v polovině 19. století nepřeberné množství. Najdeme v nich punč Královský, Burgunský, Anglický, ananasový, pomerančový, studený punč z třešní, višní, jahodový, rybízový, ale i punč se žloutky. Najdeme v nich i recepty na grog a bowle. Magdalena Rettigová (1785-1845) ve svých kuchařkách píše, že pro přípravu punčů potřebujeme: „tresti čili essencí, jež naléváme do punčových sklenic, a ty pak doléváme vařící vodou a podáváme.“
Několik receptů:
Punčová tresť: Vytlačíme čistě nebo prolisujeme šťávu ze tří citronů a z pomeranče. Svaříme půl kilogramu a 7 dkg cukru s decilitrem vody a když se táhne, přidáme k němu uchystanou šťávu citrónovou a pomerančovou, načež jej hned odstavíme od ohně, aby tresť nezhořkla, přilejeme do ní za stálého míchání 4 dcl jemného rumu a uschováme ji v lahvích.
Punč český: Oloupeme tenounce čtyři pomeranče a čtyři citrony, dáme kůru do sklenice a nalejeme na ni tolik jemného rumu, aby zaplavala, a necháme ji tak státi přikrytou hodinu. Šťávu vycedíme do sklenice a procedíme ji organdinem. Do. kamenného hrnce dáme vařiti 1 kg cukru rozsekaného na kusy se 7 dcl studničné vody. Vaříme jej čtvrt hodiny, načež přilejeme do něho procezenou šťávu, vaříme jej opět čtyři minuty a při tom jej odpěňujeme. Pak jej odstavíme od ohně a vlejeme pomalu do něho rum s kůrou napolo vymáčenou.
Necháme jej přikrytý státi až prochladne, načež přidáme 3,5 dcl jemného rumu, kůru vyndáme nebo procedíme a vystydlou punčovinou naplníme láhve. (Má-li býti punč silnější, dáme rumu víc.)
Punč „Biskup“: Nařízneme tři pomeranče a opečeme je trochu na rendlíku, pak je dáme do hrnce, vlejeme na ně dvě láhve červeného vína, přidáme kousek skořice a několik hřebíčků, přikryjeme je a necháme stati asi šest hodin na teplém místě. Čas od času biskupem míchajíce vytlačujeme šťávu z pomerančů. (Vařit se však biskup nesmí.) Poté jej procedíme ubrouskem, přidáme k němu půl kg a 7 dkg drobně rozsekaného cukru a když se na teple rozpustil, naléváme punč do skleniček.
Punč vaječný: Na kousku cukru otřeme kůru s tří citronů, přidáme šťávu ze šesti citronů, 5/8 kg cukru, litr koňaku, čtvrt litru arraku (destilát podobný rumu), půl litru vody a dvanáct vajec, dáme je do hrnku na sporák a šleháme metlou, až se počnou zdvihat. Pak naléváme punč do skleniček.
Punč Jožkův: Do čtvrtlitru vařící vody vsypeme 10 g čaje pecco a přecedíme jej do jiného hrnku. Na 750 g cukru otřeme kůru z půle citronu, cukr roztlučeme a svaříme jej ve čtvrti litru vody, až úplně zprůhlední; pak přidáme kousek vanilky, 8 g sušených pomerančových květů a špetku soli, přikryjeme kastrol a necháme na vlažném místě hodinu až 1 1/2 hodiny stát. Pak procedíme sítkem cukrovou vodu k čaji, přidáme ještě 1 1/2 láhve rýnského vína, láhev červeného vína bordeauxského, půl láhve madeirského vína, půl láhve arraku, šťávu ze čtyř pomerančů a posléze ještě sklenici maraschina. Dobře vše zamícháme a podáváme ve sklenicích.
Admirál se žloutky: Svaříme láhev červeného vína s kouskem cukru a skořice i vanilky, načež přidáme šest žloutků rozklektaných v trošce studeného vína, dáme směs opět na sporák a ušlehavše pěnu, podáváme punč v číškách
Grog: Dáme do sklenic tlučeného cukru, nalejeme naň po libosti rumu a doplníme sklenice horkou vodou. — Nebo svaříme 56 dkg cukru ve 14 dcl vody, odstavíme jej od ohně, prilejeme 3,5 dcl dobrého rumu a z jednoho citronu procezenou šťávu. Rozmíchavše je dobře, naléváme grog do skleniček.
Bowle: jde o druh studeného punče z červeného nebo bílého vína, do něhož se přidá rum, arrak nebo maraschino, nebo též čerstvé ovoce či ovocná šťáva. Pomeranče, ananas, jablka, broskve, marhulky, celer rozkrájíme na tenké řízky. Jahody a maliny ponecháváme celistvé. Ovoce posypeme hojně cukrem, dáme je do bowlové nádoby, přilejeme na ně víno a necháme je 5—6 hodin stát. Ke dvěma lahvím obyčejného vína přibereme půl láhve vína šampaňského; nemáme-li ho však můžeme k vůli řízné chuti připojit před podáváním láhev sodovky. Na bowle brává se také mařinka vonná (svízel vonný), již však nenecháváme dlouho ve víně ležet, jelikož by pak nápoj zhořkl. (Lidem slabých nervů působí bolení hlavy.) Bowle nabírá se naběračkou a nalévá se do zvláštních sklenic i s ovocem. Punč se pije nebo srká stébly, ovoce pak se pojídá lžičkou.
Zdroj: Velká kuchařka – M.D. Rettigová (1785-1845)
