Prožijme Štědrý večer podle zvyků našich předků - stačí dodržovat následující desatero

Večeřet začínáme s východem první hvězdy. Podle některých výkladů se lidé báli na štědrý večer rozsvítit, protože ve kterém domě se první rozsvítí, tam do roka někdo umře nebo dům vyhoří. Proto se čekalo, až se na obloze objeví první hvězda, která tuto předpověď rušila.
Stůl svážeme kolem nohou řetězem, abychom se do roka ke stejnému stolu vrátili v plném počtu. Řetěz tak symbolizuje soudržnost rodiny a pevné zdraví. Na Valašsku se tímto také jistili, aby na statek nemohli vlci a zloději nekradli.
Stůl pokryjeme bílým ubrusem a nosíme jídlo. Na venkově nejčastěji jíme pokrmy, které jsme připravili z domácích plodin nebo z darů našich rybníků a lesů: polévka je rybí, houbová, čočková nebo hrachová. Dále můžeme podávát černého kubu nebo rybu upravenou na několik způsobů, třeba na černo nebo pohankovou či jahelnou kaši s medem. My, co jsme pokrokovější si dáme smaženého kapra s bramborovým salátem. Součástí večeře je i sušené domácí ovoce – křížaly, hrušky, švestky, rozinky a dále čerstvé ořechy a jablka. Na stole nesmí chybět ani svíce, bible, chléb, vánočka a různé koláče. Při večeři můžeme vypít několik džbánků piva, ženské si navaří kávu. Pod svůj talíř si každý dáme peníze, aby se nás po celý rok držely. Místy se ze stejného důvodu dávají pod talíř i kapří šupiny.
Přichystáme jeden prázdný příbor pro neočekávaného hosta, jenž nesmí být odehnán a počet stolovníků musí být sudý. Lichý počet přivolává v příštím roce neštěstí. Pokud nám v tomto roce odešel někdo blízký, ponecháme na stole talíř s polévkou pro něj nedotčený.
Na vánoční stůl také doplníme všechny plodiny, které se nám v hospodářství urodily. Mnohým z nich jsme totiž přisuzovali až magický význam, například švestkám. Samozřejmě, že nám jde o úrodu, a tu si můžeme zajistit i rozložením slámy pod stolem.
Před jídlem se pomodlíme a hospodář nebo otec rodiny nám přečte patřičný úryvek z bible o narození Páně a také nám rozdá oplatek nebo kousek chleba s medem. Pak se podává polévka.
U večeře dáme nohy na řetěz a žádný nesmí vstát nebo odejít od stolu, protože by se nedržely v domácnosti peníze nebo by to mohlo přinést smůlu. Žena by se neměla na židli ani vrtět, aby jí pak slepice a husy dobře na vejcích seděly.
U stolu sedíme tak, aby tělo žádného z nás nevrhalo na stěnu dvojí stín, jinak by do příštích Vánoc zemřel. Klíčovou dírku u zavřených dveří raději zacpeme, protože kdyby nás někdo pozoroval a viděl by u někoho z nás jen tělo bez hlavy, něco zlého by se nám v novém roce jistě přihodilo.
Po večeři muž rozkrojí jablko na tolik dílů, kolik osob sedí u stolu a rozdělí je mezi rodinu proto, abychom se na druhý rok opět všichni sešli. Objeví-li se při rozkrojení jablka hvězda, je to předzvěst spokojené budoucnosti, objeví-li se z jader kříž, je to špatné znamení.
Po jídle všichni vstaneme a pomodlíme se. Když se všechno uklidí a zamete, můžeme zanést ještě trošku píce do chléva. Zbytky štědrovečerního jídla dáme kravám, aby hojně dojily, kočce, aby hodně chytala myši, psovi, aby věrně dům hlídal, a nakonec i myším, aby tolik neškodily. Pak se všichni umyjeme, zpíváme dlouho do noci vánoční písně. Mezi tím také lijeme olovo, pouštíme lodičky udělané z půlek vlašských ořechů se zapálenou malou svíčkou a to jen proto, abychom se něco více dozvěděli o našem osudu v roce příštím.

Všechny výše uvedené vánoční zvyky a obyčeje dělali naši prarodiče jen proto, aby zabezpečili prosperitu hospodářství, zdraví a šťastný život své rodiny.

P.S. Věříme, že si v popisu zvyků najdete spoustu svých „jinotajů“, které vám vykouzlí úsměv na tváři a o to nám v dnešním příspěvku hlavně jde 😊. Krásné svátky přejeme 😊. Valentovi

Ve zvycích je spoustu krajových odchylek a jiných výkladů. Vše je přesněji popsáno zde: https://www.ceskezvyky.cz/kategorie/ceske-zvyky/zima/vanoce/stedry-den/