Pranostiky na den 6. 7.

6. červenec v pražském Klementinu: minimum 8,8 °C (r. 1962), denní průměr 19,6 °C (od r. 1961), maximum 35,1 °C (r. 1922).
Slunce vychází v 05:03 a zapadá v 21:14. Slunce je 16 h 11 minut nad obzorem (délka dne). Soumrak a noc (slunce pod obzorem) 7 h a 48 minut.
Ze starých kronik o počasí: L.P. 1285 v ochtáb sv. Petra a Pavla bylo tak hrozné a veliké hřímání, blýskání a hromobití, že lidé za jiné neměli, než se nebe s zemí zase v jedno spojí. Pročež někteří s velikým strachem a bázní, jedni druhým se zpovídali, domnívající se, že hned umříti musejí a že poslední soudný den konečně před rukama jest. (Veleslavín)
- L.P. 1477 na den M. Jana Husi byla veliká hřímota a příval, kterýž mnoho škody nadělal na obilí i na vinice a zatmělo se velmi, takže světleji bylo, nežli v noci. (Veleslavín)
- L.P. 1492 v ochtáb sv. Petra a Pavla, okolo 18. hodiny, strhl se v městech pražských i jinde velmi náhlý příval s krupami a silným větrem. To povětří mnohé škody zdělalo na stavení a nejvíce šlo po klášteřích a kostelích. U svaté Anny štít zbořilo, na Strahově vížku s zvony strhlo, mlýny nad mostem všecky krom vodní věže porazilo, s některých věží krovy smetalo a místy stromoví z kořen vyvracelo. (Veleslavín)
- L.P. 1788 v sobotu odpoledne strhla se v Praze s hrozným hřímáním a blýskáním taková bouřka, jakéž lidé od mnoha let nepamatovali. V bývalém kláštěře u sv. Anny na Starém Městě veliký strom uprostřed dvoru, kterýž tu od sta let státi mohl, od bouřlivého větru z kožene vyvrácen byl. Toho a minulého měsíce nesmírná parna téměř všude byla, z čehož nemoci zvláště u vojště v Dolejších Uhřích veliké pošly, takže lidé zde onde, nejvíce, ale při armádě zhusta mřeli.
Lidová rčení: Sníh v peci sušit-dělat marnou pošetilou práci. Čtyři to nesli na sochoru a pátý jim ukazoval cestu-říká se, když někdo hledá něco, co má před očima.
Svátek má Spytihněv, je to staré slovanské mužské jméno. Význam není jasný, někdy se vykládá jako „marně se hněvající“ nebo „náchylný k hněvu“.
Dnes je státní svátek. V roce 1415 byl v německé Kostnici upálen za své názory český kněz Jan Hus. Mistr Jan Hus se narodil asi 1369/1370 Husinec–6. července 1415 Kostnice. Byl to římskokatolický kněz, český středověký náboženský myslitel, reformátor a kazatel; mistr a rektor (1409-1410) pražské univerzity. Je s největší pravděpodobností také autorem reformy pravopisu, která odstranila spřežky a zavedla do české abecedy diakritiku. Ve svých náboženských pracích kritizoval mravní úpadek, v němž se ocitla katolická církev. Katolická církev ho označila za kacíře, jeho učení za herezi a exkomunikovala jej (1411). Na kostnickém koncilu byl odsouzen jako kacíř a vydán světské moci k upálení na hranici, když odmítl odvolat své učení. V roce 1999 prohlásil papež Jan Pavel II., že lituje kruté smrti Jana Husa a uznal ho jako reformátora církve.
Dnes se také připomíná sv. Goar, patron: hrnčířů, cihlářů, vinařů, hostinských, lodníků; vzýván bývá i na ochranu cti. Také se připomíná sv. Marie Goretti, zemřela v roce 1902 a je patronkou dětí a mládeže.

zdroj: archiv Antonín ViK a www.catholica.cz
vyobrazení: koláž Antonín ViK