Pranostiky na den 4. 5.

4. květen v pražském Klementinu: minimum – 0,3 °C (r. 1864), denní průměr 13,7 °C (od r. 1961), maximum 28,8 °C (r. 1977).
Slunce vychází v 05:34 a zapadá v 20:27. Slunce je tedy 14 h a 52 minut nad obzorem (délka dne). Soumrak a noc (slunce pod obzorem) je 9 h a 7 minut. Z toho je astronomická noc (tma) 4 hod. a 18 minut. Astronomický rozbřesk (první sluneční paprsky) nastává v 03:10 a úplná tma v 22:51.
O počasí: První květnové dny klimaticky spadají ještě do období proměnlivého vojtěšsko - floriánského počasí (od cca 24.4. do 5.5.), pro které jsou nejpříznačnějším rysem celkem pravidelně se dostavující vpády studeného vzduchu od severu nebo severozápadu. Vzniká tak možnost výskytu mrazíků, mrazů a sněžení, nebo třeba jen sychravého chladného počasí. (Zd. Vašků)
O pranostice: "Svatý Florián si ještě může nasadit sněhový klobouk." Rčení nám oznamuje, že v tento den ještě může sněžit. Přesně na 4. května připadá průměrné datum posledního dne sněžení v Horní Lipové-Ramzové (740 m.n.m)
Pověra spojená s dnem sv. Floriána: V některých krajích platil na den sv. Floriána zákaz veškerých prací s ohněm, rozdělávat oheň, svítit, ba i kouřit.
Ze starých kronik, o počasí: L.P. 1201 bylo na mnoha místech v Čechách hrozné zemětřesení okolo poledne, stavení se nemálo pobořilo. K večeru pršel sníh. (Adam z Veleslavína)
- L.P. 1802 byla v Habsburské monarchi (a tedy i v Česku) zrušena doživotní vojenská služba.
Dnes je: Mezinárodní den hasičů, pod tímto názvem se slaví od roku 1999.
Lidová rčení: To je na mě oheň – rozčiluje mě. Už je oheň v podolku – už je zle! Nosit oheň za ňadry – míti špatné úmysly. Být v ohni – být rozčilen.
Narození: Antonín Pustka (1877, Kunčice pod Ondřejníkem - 1960, tamtéž). Byl sběratelem lidových písní. Jeho přítel Leoš Janáček jeho sbírku částečně uveřejnil ve své sbírce Moravských písní lidových.
Dnes má svátek Květoslav, slovanské mužské křestní jméno, které má podobný význam jako latinské "Florianus". Do češtiny překládáme jako kvetoucí nebo oslavující květy.
V dnešní den se připomíná sv. Florián, patron: hasičů, hrnčířů, kovářů, kominíků, sládků, bednářů zedníků, horníků; dále Horního Rakouska, Bologne, Krakova a celého Polska i některých obcí u nás; vzýván je jako ochránce proti suchu, ohni, povodním a neúrodě. Je to jeden z našich nejpopulárnějších světců.
Pocházel z Norika, území dnešního Rakouska, tehdy náležícího k Římské říši. Byl důstojníkem římské armády a sídlil v Lauriacum. Skončil u soudu v Lorch, když chtěl osvobodit křesťany patřící snad i k jeho armádě. Po trýznivém mučení pro víru byl s kamenem přivázaným k hrdlu svržen z mostu do Emže. Zemřel v r. 304

Pranostiky:

- Déšť svatého Floriána je ohňová rána.
- Je-li o dni svatého Floriána veliký vítr, jest toho roku mnoho ohňů.
- Svatý Florián si ještě může nasadit sněhový klobouk.
- Svatý Florián nosí někdy strakatou čepici.
- Na svatého Floriána, otevírá se pastvin brána.
- Svatý Florián uklízí mlynářské žoky. (vyklepává pytle od mouky - poletuje sníh)

zdroj: archiv Antonín ViK a www.catholica.cz
kniha: Velký pranostikon - Zdeněk Vašků
vyobrazení: koláž Antonín ViK