Pranostiky na den 18. 7.

18. červenec v pražském Klementinu: minimum 9,6 °C (r. 1980), denní průměr 19,4 °C (od r. 1961), maximum 37 °C (r. 1793).
Slunce vychází v 05:15 a zapadá v 21:04. Slunce je tedy 15 h a 49 minut nad obzorem (délka dne). Soumrak a noc (slunce pod obzorem) je 8 h a 10 minuty. Z toho je astronomická noc (tma) 1 h a 53 min. Tma nastává v 00:13, kdy je konec večerního astronomického soumraku a ranní astronomický rozbřesk (první sluneční paprsky) nastává v 02:07.
O počasí: Markétské léto přechází ve dnech druhé poloviny druhé červencové dekády (od 16.7.) v jednu z nejvýraznějších vln, lépe řečeno dvojvlnu, medardovského deštivého období (pátá vlna evropského "monzunu") v magdalénské deště. V dlouhodobém průměru se dostavují s pravděpodobností kolem 60 %. (Zd. Vašků)
O pranostice: "O svatém Kamilu slunce má největší sílu." Probíhá-li v červenci sušší období, dosahují odpolední teploty za jasné oblohy a silného záření vrcholových hodnot. Dříve se toto období veder označovalo jako psí dny. Zmínku o nich přinášíme již 13.7.
Ze starých kronik: L.P. 1891 byl v Praze zahájen provoz první elektrické tramvaje na území Česka – tzv. Křižíkovy Elektrické dráhy na Letné v Praze. Vede od populární Letenské restaurace a její trasa vede ke vratům Královské obory (dnes Stromovka) a měří 766 metrů. Otevření však předcházela zkušební jízda, která proběhla již 6. července. Kolaudace trati pak proběhla 16. července. Prvním řidičem byl Alois Fiala a průvodčím Josef Jedlička. Tramvaj jezdila nejprve po dobu výstavy, až do 2. listopadu 1891.
Lidová rčení: Dáti do zdrháka - dáti se na útěk. Nedávat si zástěru před hubu - mluvit zpříma, otevřeně.
Svátek má Drahomíra. Ženská podoba k jménu Drahomír. První část jména drago znamená "drahý", druhá mír "pořádek, svět". Význam jména je "ten, kterému je drahý pořádek, mír".
V tento den se připomíná sv. Arnulf. Je patronem sládků, mlynářů; vzýván za nalezení ztracených předmětů. Narodil se ve Francii cca 582. Otec Oda byl šlechtického rodu germánského původu. Arnulf část mládí prožil ve vojsku. Potom se stal majordomem krále Theudeberta II. Sám byl ženat s Dodou a měl dva syny. Clodulfa a Ansegisela.
Legendární vyprávění jsou dost pestrá. Uvádějí, že před přijetím biskupského úřadu si přál znamení o odpuštění hříchů. Tím mu mělo být navrácení prstenu, který hodil z mostu do řeky Mosely. A skutečně prý ve vylovené rybě, která mu byla připravována za pokrm, se mu prsten vrátil. Z dalších divů ve spojitosti s pověstí jeho svatosti bývá také uváděna přítrž šířícímu se požáru v době biskupské služby a pozdější uzdravování chlapce. Měl láskyplné otcovské srdce a vnímal potřebu pokání všeobecně i za svěřené stádo, pro potřebu usmiřovat a obnovovat narušené vztahy lásky. Proto nosil asketický spodní oděv a z lásky se postil. Nakonec v roce 629 dosáhl uvolnění z biskupského úřadu a rezignoval i z dalšího úřadu a v oděvu poustevníka začal žít v Remiremontu. Tam se věnoval modlitbě a péči o nemocné, zejména o ty, od kterých se ostatní odvraceli, o malomocné. Zemřel v r. 640.

zdroj: archiv Antonín ViK a www.catholica.cz
vyobrazení: koláž Antonín ViK