Když jsem dostal nápad, že budu psát o Meluzíně, tak jsem počítal s tím, že vyprávění bude krátké a popis této mytologické postavy bude jednoduchý: jde o „naši“ éterickou bytost, která přiletí s větrem, malinko si zakvílí, zahvízdá, všechny nás vystraší, no a jak přiletěla, tak i odletí. Jenže jsem se zmýlil, a to hodně.
Meluzína je bájná postava, víla, která má místo nohou hadí nebo dračí ocas, tím se liší od mořské panny, která má ocas ryby. Svůj původ má Meluzína ve Francii. Poprvé se pod tímto jménem objevila ve spisu Historie o Meluzíně, který v r. 1393 sepsal knihař Jan z Arrasu. Při psaní vycházel ze staré pověsti, která praví, že se na hradě Lusignanu v západní Francii zjevuje bytost – napůl žena, napůl had. Byla to Meluzína, dcera víly a skotského krále. Zdroj této pověsti, ale úplně doložen není. Některé badatelské linky nás vedou k anglickému historikovi: Gervasius z Tilbury, který podobný popis Meluzíny popsal v pověsti, kterou vydal v knize Otia imperialia okolo roku 1211.
