Vyprávění o tom, jak Jidáš zradil Veleradě Ježíše
Podle biblického vyprávění jeden z Ježíšových apoštolů, Jidáš Iškariotský prodal Ježíše do rukou židovských vůdců za třicet stříbrných mincí. Tím umožnil, aby byl Ježíš zatčen, a nakonec odsouzen k trestu smrti ukřižováním. Důvod Jidášovy zrady není zcela jasný. Někteří se domnívají, že byl zklamán tím, že Ježíš nevyvolal židovské povstání proti Římanům a neuskutečnil očekávané politické změny. Další teorie předpokládají, že byl motivován penězi nebo snad touhou po moci. Jidášova zrada se stala klíčovým momentem v Kristově pašijové cestě a v křesťanské teologii je vnímána jako symbol lidské zvůle a zrady.
Ve středu zůstal Spasitel v Betanii a připravoval se vroucí modlitbou k veliké oběti. Zato v duši Jidášově dozrála ďábelská myšlenka; rozhodl se, že zradí Pána Ježíše. Chceme-li vniknouti v jeho smutné tajemství, musíme zajíti hodně daleko do minulosti.
Jidáš nebyl zlý od počátku, také v jeho duši viděl Spasitel vlohy, které se mohly rozvinouti v nejkrásnější květy apoštolských ctností. Při jeho dobré vůli říkali bychom dnes „Svatý Jidáši, oroduj za nás!“ právě tak, jako voláme: „Svatý Petře“ nebo „Svatý Jene“. Dostal stejnou moc jako ostatní učedníci a spolu s nimi vypravoval Spasiteli radostně o zázracích, které vykonal na první apoštolské cestě. Škoda jen, že si tak málo všiml vážné výstrahy, kterou pronesl Ježíš při jedné příležitosti: „Z toho se neradujte, že (zlí) duchové se vám poddávají, nýbrž radujte se, že jména vaše napsána jsou v nebesích“. Za Kristem šel spíše z důvodů hmotných; to však učinili skoro všichni apoštolé. Teprve ponenáhlu se jim rozjasňovalo a povznášeli se k čistějšímu pojmu o Vykupiteli. Právě tento vývoj dál se u Jidáše zcela jinak než u ostatních apoštolů.
