Mnohé pranostiky vystihují proměnlivost dubnového počasí. Prý je to proto, že se v dubnu potkává zima s létem a obě roční období spolu zápasí, tak to aspoň vysvětlují Poláci v lidové meteorologii. Němci pak říkají: "Nevěř žádnému počasí v dubnu - apríl si stejně troubí jak chce." Z pohledu meteorologů dubnové počasí nemůže být jiné než aprílové. Je to následkem typických jarních vpádů chladného vzduchu - nejčastěji mořské arktické vzduchové hmoty z vysokých zeměpisných šířek do střední Evropy. Nestálé dubnové počasí také souvisí s tím, že duben je měsícem s nejnižším průměrným tlakem vzduchu z celého roku.
Proměnlivé dubnové počasí je patrně příčinou toho, že k jednotlivým dnům měsíce máme jen málo rčení. Nejvýznamnějším „kritickým“ dnem dubnových pranostik je Jiří (24.4.)
Našim nejstarším dochovaným popisem aprílového počasí je zápis v latinském deníku Karla Staršího ze Žerotína z roku 1588. V překladu od Jana Munzara zní: "Co říká o dubnu lidové přísloví, nestálostí svou i měsíc tento dosvědčil, že pravdou jest. Bylo totiž nutno snášet proměnlivé počasí, po jasné pohodě deště následovaly, po delších opět jasno. Obzvláště však měsíc tento skrze drsnější větry škodlivý byl, které bez ustání takřka vanouce, dílem od severu, dílem od jihu stav povětří nejistým a pochybným nám učinily. K tomu deště časté a mrazy ranní plodům též nemálo uškodily, obzvláště pšenici na místech nejúrodnějších, která buď příroda, nebo rolníků nedbalost neplodnými učinila."
Na stručném zhodnocení aprílového počasí před 400 lety je zajímavé např. správné zdůraznění meridionálního charakteru cirkulace (tj. proudění vzduchu podél poledníků). Kuriózní však je, že zmíněná dubnová lidová pranostika, kterou měl Žerotín v r. 1588 na mysli se nám nedochovala. Byla patrně velmi podobná charakteristice dubnového počasí v Partliciově kalendáři: "Povětří velmi nestálé, neveselé a větrné, s častými plíštěmi a sněhy."
Průměrná teplota v dubnu se pohybuje okolo 8 °C, což je o 5 °C více, než v březnu a teplota je shodná s říjnovými hodnotami. Průměrný úhrn srážek dosahuje okolo 50 mm (1 mm srážek se rovná 1 litru vody na m2). Trvání slunečního svitu se pohybuje okolo 160 hodin za měsíc. Oproti březnu je nárůst slunečního svitu okolo 50 hodin a je srovnatelný se zářím.
Pranostiky na duben:
- Aprílové počasí je nad ženu vrtkavější.
- Aprílové počasí jsou časy a nečasy.
- Bouřky v dubnu zvěstují dobré léto.
- Březen - za kamna vlezem; duben - ještě tam budem.
- Co duben našetří, to květen spálí.
- Dětský pláč, panská přízeň a dubnové počasí jsou vždy nestálé.
- Duben – za kamny budem.
- Duben často časy mění.
- Duben časy mění a obdaří fialou zemi.
- Duben chladný a deštivý – úroda nás navštíví.
- Duben hojný vodou - říjen vínem.
- Duben hojný vodou - takový říjen.
- Duben je napůl březen a napůl květen.
- Duben sebekrotší, sněhem nás přece pohání.
- Duben větrem-li se zmítá, urodí se hojně sena, žita.
- Duben ze zimy a léta pleten.
- Duben, ještě za kamny budem.
- Dubnové pěkné počasí, dětský pláč, ranní rosa a dědicovo kulhání nemívají dlouhého trvání.
- Dubnové počasí nevyslovíš.
- Dubnový čas je jak panský kvas.
- Dubnový sníh pole hnojí a déšť jim požehnání přináší.
- Dubnový sníh rodí trávu.
- Hodně-li v dubnu vítr duje, stodola se naplňuje.
- Hřímání tohoto měsíce veselý a hojný rok, ale zlých smrt předpovídá.
- Hřmí-li v dubnu, konec mrazům.
- Hrom v dubnu - dobrá novina, mráz květů více nepostíná.
- I když kluci v dubnu bez kabátů běží, často hospodáři na úrodu sněží.
- I když slunko v dubnu hřeje potichoučku, nezapomeň na pole jít v kožoušku.
- Jak hluboko v dubnu namokne, tak hluboko v máji vyschne.
- Jak prvně zahřmí, fialka víc nevoní.
- Jaký duben - takový říjen.
- Jasný měsíc v dubnu škodí květu stromů.
- Je-li duben bouřlivý, shnije kopa a mandel zplesniví.
- Je-li duben pěkný, bude květen ještě lepší.
- Je-li v dubnu krásně a povětří čisté, bude květen nepříjemný jistě.
- Je-li v dubnu teplý déšť, hojné požehnání jest.
- Kam se nese první bouřka, tam ostatní za ní táhnou.
- Když duben laškuje, bývá mnoho sena a obilí.
- Když dubnový vítr do stodoly fučí, po žních díru nenajde.
- Když jest plný Měsíc a není oblaky zastřený, tedy vždy stahuje stromový květ, takže se zadusí.
- Když se ozve v dubnu hrom, chyť si kámen nebo strom.
- Když stromy v dubnu odkvetou, hojně ovoce ponesou.
- Kolikátého dubna zasadíš stromek, tolikátého roku ponese ovoce.
- Mokrý duben - hojnost ovoce.
- Mokrý duben a máj chladný - k sýpkám, senu přístup žádný.
- Mokrý duben a pak květen chladný, k sýpkám a senům přístup snadný.
- Mokrý duben přislibuje dobrou sklizeň.
- Mokrý duben věští úrodu, suchý předpovídá nehodu.
- Na duben neměj spoleh valný, bývá jasný dnes a zítra kalný.
- Na mokrý duben - suchý červen.
- Nechť si duben sebelepší bývá, ovčákovi hůl přec jen se zasněžívá.
- O déšť, který v dubnu rosí, nechť každý hospodář prosí.
- Pakli mokrý a zimavý duben, jest úroda na víno.
- Panská láska a dubnový sníh za mnoho nestojí.
- Po bouřce v dubnu připadají mrazíky.
- Přestože duben často sípá a větrem duje, teplé dny již přislibuje.
- Ranní déšť a dubnový čas jest stejný.
- Sníh dubnový hnojí, březnový tráví.
- Sníh dubnový jako mrva pohnojí.
- Studený a mokrý duben plní sklepy a sudy.
- Suchý duben sedlák nemiluje, mokrý ale sobě pochvaluje.
- Suchý duben sedlák nerad mívá, o dubnovém dešti často snívá.
- Teplé deště v dubnu - teplé dny v říjnu.
- V dubnu čas a panský kvas.
- V dubnu hrom - nebojí se mrazu strom.
- V dubnu prorokuje rachot hromů, mráz že více neuškodí stromu.
- V dubnu se za den i devět druhů počasí sejde.
- V dubnu se zima a léto o vládu přetahují.
- V dubnu svrchu hřeje, od spodu mrazí.
- V dubnu-li valný vítr se ozývá, seno i žito pěkné bývá.
- V tomto měsíci jest obyčejně mnoho silných větrů, nato hned sníh, déšť, kroupy, slunečnost, a protože stále proměnitelné povětří, že se sotva v celém roku takové nalézá.
autor: RNDR. Jan Munzar, CSc. (4.6. 1941 v Praze – 10.4. 2022), kniha - Medardova kápě.
Jan Munzar byl vědecký pracovník v oboru klimatologie, absolvoval meteorologii na Karlově univerzitě v Praze. Ve volném čase se zabýval historií a popularizací meteorologie. S jeho příspěvky se setkávali řadu let čtenáři časopisů Věda a život, Lidé a země i rozhlasoví posluchači.
vyobrazení: pohlednice, autor neznámý
