Postava Bachuse se do vesnického prostředí přenesla z měst. Je typická pro české prostředí, na Moravě a ve Slezsku se takřka nevyskytuje. Původně se jednalo o postavu žákovských masopustních her (16. století) a objevovala se také při oslavách konce masopustu v městských hostincích, restauracích a pivovarech. V Praze ještě v 19. st. snad nebývalo jediného pivovaru, kde by se tak nebavili. Šlo o podívanou, které se zúčastňovalo mnoho diváků.
Jednalo se o personifikaci poživačnosti a nemírnosti v jídle, pití i jiných radovánkách. Jeho název odkazuje na antického Dionýsa (lat. Bacchus), řeckého a později římského boha vína a nevázaného veselí, plodnosti a úrody. Tato maškara má podobu tlustého dobromyslného muže s korbelem, který sedí na bečce piva. Bachus (loutka) bývá pochováván (usmrcen) namísto kobyly, nebo basy a je utopen v kašně, nebo v potoce anebo zakopán do sněhu.