Do tradice českého masopustu patří šaškovské postavy (strakapoun, hansbuřt, výstřižek) v oděvu sešitém ze samých záplat a s vysokou čepicí na hlavě se střapcem. Z nich se svou úlohou vydělil laufr (běhoun), obvykle v bílém ustrojení. Předbíhá ostatní a ve staveních se jako mluvčí dovoluje o vstup své rozverné družiny.
K šaškovi patří dřevěná plácačka, vlastně druh priče, vydávající při plácání chřestivý zvuk. Na Telčsku v Hladově, Sedlaticích, Staré Říši nebo v Miličíně na Táborsku chytal šašek děvčata za nohy dřevěnými nůžkami (na způsobu pantografu), jinde zase začerněnou peroutkou černil lidem tváře nebo narážel do lidí nafouknutým vepřovým měchýřem a pěkně to bouchalo.
Zdroj: Obyčeje s slavnoti – Eva Večerková
fotografie: Maska Šašků a Žida, Javorník na Šumavě
