V šumavském Podlesí, zejména v okolí Vacova a Javorníka, se v masopustních obchůzkách dodnes připomíná archaická maska Žida. Místní kožešinové kukly, známé jako charpy se vyrábějí z kůží drobného zvířectva (zajíců, králíků) či ovcí. Jejich bizarní vzhled dotváří peří, ptačí křídla nebo celé kusy zvířat (slepice, králičí hlavy). Jako uši slouží křídla krůt a hus, která bývají kombinována s beraními či kravskými rohy.
Charakteristickým znakem těchto masek je dlouhý červený nos vyčnívající z kožešinového základu. Muži jsou oblečení do kožešin nebo do starých šatů či montérek, pošitých pestrými textilními ústřižky. Často mají v ruce hůl s chřestícím řetězem nebo s plechovými krabičkami. V druhé ruce nebo přes rameno třímají ranečky nebo pytle vycpané hadry nebo slámou, kterými pohánějí diváky. Některé z těchto démonicky působících maškar nemluví nebo vřeští a chechtají se.
Démonické masky židů zosobňují duše zemřelých předků. Odtud také nejspíš pochází jejich název, který byl pravděpodobně odvozen od podobných maškar z polských masopustních obřadů, tzv. dziadů. Tyto postavy většinou nemluví, ale vřeští a chechtají se. Zajišťují dodržování zákazu některých činností (předení, šití, apod.), zachovávání úcty předkům a fungují také jako symbol plodivé síly.
fotografie: maska "žida". Dobrš, okr. Strakonice, fotograf J. Režný 1976.
