Bez obrázků Panny Marie, podmaleb na skle, malovaných hrníčků nebo sošek ve výklenku, si lze sotva představit jakoukoli venkovskou chalupu. Panenky Marie stávaly v kapličkách uprostřed polí a někde se tam znovu vracejí. K létu patřila i procesí věřících, která s korouhvemi mířila na poutní místa, zastavovala se u Božích muk a nad krajem se nesl zpěv mariánských písní.
Mariánský kult měl v lidovém prostředí opravdu silnou tradici. Vlastimil Vondruška ale připomíná, že tomu tak nebylo vždycky: "Zpočátku byla církev vůči ženám obecně trošku macešská, takže raně křesťanská církev nepřisuzovala Panně Marii žádný podstatný význam. Mariánský kult se začal vyvíjet až někdy od 4. století, kdy se objevují první svátky a také první kostely, které jsou zasvěcené Panně Marii, především tedy Zvěstování Panny Marie. Skutečný význam Panny Marie v křesťanství a v liturgii se ale datuje až od středověku, kdy se stala symbolem rytířské kultury, spravedlnosti, víry... A to dokonce tak velikým, že ve 13. a 14. hrozilo, že význam Panny Marie v lidovém uctívání bude větší než význam Ježíše Krista. Takže paradoxně v určité době sama církev začala tuto velkou mariánskou oblibu potlačovat. To platilo zhruba až do Třicetileté války, pak samozřejmě přišly jiné starosti, protireformace, a po Třicetileté válce, v době barokní restituce víry, začala katolická církev mariánský kult velice intenzívně využívat. Panna Maria a mariánský kult se vlastně staly symbolem lidové víry, církev pořádala různé pouti, velice oblíbenými se stala poutní místa a vlastně všechny projevy lidové zbožnosti upevňovaly postavení Panny Marie.
Postavení Panny Marie barokní a středověké bylo výrazně odlišné. Zatímco ve středověku byla Panna Maria obecně symbolem víry, a tudíž vlastně do jisté míry suplovala postavení Kristovo, v době barokní byla spíše symbolem pomocnice v mateřství. Byla jaksi komplementárním doplňkem Krista. To znamená, že zosobňovala vlastnosti, které Kristus jako muž nabídnout věřícím nemohl. Čili tam potom došlo k určité sympatické rovnováze. Ta mariánská poutní místa, která se vlastně formovala od středověku, se v 18. století stala velice významná. Je dokonce příznačné, když Josef II. začal svůj boj proti některým projevům církevní moci, jednou z prvních věcí bylo to, že zakázal poutě a zrušil mariánská poutní místa. On totiž velice dobře věděl, že právě ona symbolizují lidovou víru, to pevné postavení mariánské v rámci římskokatolické církve." (ČR, 2007, Milena Štráfeldová)
Jedním z významných projevů rekatolizace i mariánské úcty je pak veliké množství zázraků, jejichž vykonání bylo připisováno právě mariánským soškám, obrazům, skulpturám, studánkám, pramenům či jiným místům v české zemi. Okolo těchto předmětů a míst následně vznikaly poustevny, svatyně, poutní místa i celé sakrální komplexy. Ty společně formovaly duchovní rozměr a určují ráz české krajiny. Tato místa se následně stala cílem cest a poutí. S jejím jménem se také pojí názvy obcí, míst i rostlin a jméno Marie se stalo jedním z nejužívanějších křestních jmen.
Atributy Panny Marie:
Dítě, dům, meče, plášť, růže, růženec a mnohé další symboly související s její úlohou Panny a Matky i s jejím povýšením za královnu nebe; jako symbolické předobrazy se uvádí: jednorožec - bájné zvíře, které se nechalo chytit jen tehdy, když položilo svou hlavu do klína panny; zelenající se hůl Aronova, věž Davidova, jejíž štíty symbolizují Mariiny ctnosti; lilie; oliva; cedr; jitřní hvězda nad mořem ohlašující příchod slunce – Krista, k němuž nás vede v životních bouřích; 12 hvězd kolem hlavy, měsíc a had pod nohama Panny Marie.
Je také znázorňována s holubicí symbolizující Ducha Svatého; jako bolestná s mečem, event. se sedmi meči v srdci; její nanebevzetí v doprovodu andělů; její oslava vyobrazením korunovace Nejsvětější Trojicí. Nejčastěji však s Božským Dítětem v náruči.
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
zdroj: archiv Antonín ViK, www.catholica.cz,
Český rok od jara do zimy: Milada Motlová
vyobrazení: Adolf Kašpar, Pouť na Kopečku
https://cesky.radio.cz/mariansky-kult-zapustil-v-lidovem-prostredi-hluboke-koreny-8605143
