Pohanští Slované prokazovali lesům a stromům velikou úctu, proto se v jejich mytologii objevuje mnoho lesních duchů, bůžků, kteří střežili jejich posvátný klid.
Lesní duch, bůžek byl ve východoslovanské mytologii démon, nazývaný také Lěšij, Lěsovik, Lěšak, Lěsnik, Lisun, Polisun. Ukazuje se buď v podobě lidské nebo zvířecí, ale jsou i domněnky, že se rád přeměňoval ve stromy a jako duchové pak žili ve kmenech stromů. V podobě lidské Lěšij vyhlíží jako stařec s dlouhými, bílými vlasy a vousy, má zelené oči svítící jako jiskry, tělo pokryté srstí; někde mu přikládají drápky a malé růžky. Vzrůst jeho záleží na stromech, kde se zdržuje. V lese může vzrůst do výše vysokých stromů, venku na poli bývá nízký jako tráva. V ruce mívá knut (tlustý kožený bič) nebo palici. Často se pocestným zjevuje v lese jako obyčejný člověk, například stařec ve starém kaftanu (plášť ke kotníkům), s červeným pásem, nebo jako nějaký jejich známý, jako vozka, kočí a podobně. Jindy na sebe bere podobu medvěda, vlka, zajíce, červeného kohouta atd. Někdy mívá i kopyta a ocas.
