Co se jedlo a pilo v lepší společnosti a kolik to všechno stálo
Pro nemajetné bylo problémem nejen jídlo, ale základní položky: nájemné, obutí a oblečení. Koruna už znamenala nezanedbatelnou sumu v nuzném rozpočtu. Početná vrstva pracujících se živila především kávou z cikorky, praženého čekankového kořene, s mlékem – častěji kozím než kravským – a chlebem, většinou žitným. Snídali ji a večeřeli. Oběd všedního dne zajistila hustší polévka se zavářkou nebo knedlíky s omáčkou. Maso se na stole objevilo o svátcích, v trochu lépe situovaných rodinách také o nedělích. Slavnostní večeři si přinášeli od uzenáře.
Na přelomu 19. a 20. století platila v rakousko-uherské říši (a tedy i v českých zemích) nová, jednotná korunová měna, která starší zlaté čili zlatky nahradila v poměru 2 : 1. Lidé ale stále počítali na zlaté a krejcary, šestáky a pětníky místo na koruny a haléře, takže bylo někdy zapotřebí uvést obě ceny. A leckdy se ještě smlouvalo. Inženýr, lékař nebo učitel brali ročně 1000 zlatých, nižší úředník nebo ředitel školy 3000 zlatých, školník, kovář, kvalifikovaný dělník po šesti stovkách, námezdní venkovské síly i jen pár desítek zlatých ke stravě a ubytování.
Venkov začínal už mimo dnešní centrum Prahy – například obce Košíře, Dejvice, Motol, které byly k metropoli připojeny až v lednu 1922. Chudší lidé slavili Vánoce prostě. Žádný stromeček, třebaže stál pouhých 50 krejcarů (za zlatku už byl příliš drahý!), ale vánočky nesměly chybět. Za suroviny na jejich přípravu zaplatila hospodyně celé dvě zlatky a vyšetřila ještě na vdolek k štědrovečernímu stolu. K tradici patřil černý kuba z krup a pražená polévka na másle. Na hod Boží se za zlatku pořídila šrůtka vepřové, v dobrých časech hospodyňka obětovala krmnou husu nebo slepici z domácího hejna.
Movitá rodina, například majitele domu nebo vysoce postaveného úředníka, si dopřávala jinak. Pořídil se veliký vánoční strom, a třebaže se skleněné figurky vyráběly už od šedesátých let 19. století, často ho zkrášlily doma zhotovené ozdůbky a košíčky z papíru, kupované pěnové pokroutky a panenská jablíčka. Svíčky se na větve upínaly v malých svícíncích. Postavily se i jesličky; na vesnici s nimi obvykle chodívali koledníci. Nakoupil se punč a víno na slavnostní stůl. S jednoduchými Vánocemi nižších vrstev spojovaly smetánku nezbytné vánočky a kompot z devíti druhů ovoce – luxusnější varianta staročeské „muziky“ ze sušených jablek, hrušek a švestek.
Co se podávalo na slavnostně vyzdobené tabuli? Na Štědrý den se postili jako dobří křesťané, jen starší a churaví členové rodiny dostali kousek smažené ryby. Na večerní hostinu služebná, kuchařka s větší či menší spoluúčastí paní domu připravila rybí polévku, kapra na černo s knedlíkem, štiku na másle s celerovým salátem, lososa s majonézou, další rybu (kapra) na modro, plněné šneky. K tomu doma pečené cukroví, pacičky a pusinky, a jablečný závin. Suma sumárum 15 zlatých i s vánočkami a pitím.
Boží hod obnášel hovězí polévku, hovězí vařené maso (tehdy standardní teplý předkrm), bažanta nebo krůtu s kadeřávkem a kaštany, zajíce pečeného, dušeného či v rosolu. Zlatek dvanáct. Koleda – svatoštěpánský svátek byla ještě lacinější. Deset zlatých za srnčí hřbet s brusinkami, kapouna nebo větší kuře, a nákyp. Ale pamatovalo se na koledníky a ti, kdo vzdor jmění neztratili dobré srdce, věnovali slušný obnos na chudé. Ještě jedna výhoda patřila k „panským“ Vánocům: dárky i pro dospělé. Bývaly praktické, látka na šaty, papuče, vlastnoručně vyšívané střevíce, ale také třeba zlatý prstýnek nebo hedvábný polštář.
a na závěr několik cen za různé výdaje:
Jízdné pražskou tramvají stálo 40 haléřů – 20 krejcarů. Půllitr mléka či piva od 7 do 13 krejcarů, chleba 15 krejcarů, rohlík nebo vejce 2, kilo másla či kilo vepřového masa 1 zlatý, hovězí 70 krejcarů, kilo cukru 40 krejcarů. Za boty byste dali 5 zlatých, za pánský oblek mezi 15 až 40 zlatými; kniha vyšla na 50 krejcarů, cigarety na 10 krejcarů. Oběd v restauraci jste pořídili mezi 20 až 35 krejcary – polévka, jako předkrm hovězí s omáčkou a pak třeba pečeně telecí, husí, kuře, řízky. Litr vína byl dražší, necelých 50 krejcarů. Za krávu se zaplatilo 180 zlatých, za klavír 400. Roční činže za pěkný dvoupokojový byt obnášela 300 zlatých. Venkovský domek přišel na 1700 zlatých, čtyřpatrový dům na 70 tisíc, rozlehlé panství mělo hodnotu 400 tisíc.
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
zdroj: nasregion.cz, Františka Vrbenská, 23.12. 2019
vyobrazení: ilustrace, pohlednice, autor neznámý
