Svaté nebe - sv. Cyril a sv. Metoděj, Den slovanských věrozvěstů

Svaté nebe - sv. Cyril a sv. Metoděj, Den slovanských věrozvěstů

Váže se k datu: 05. července

Oba bratři pocházeli ze Soluně, z aristokratické rodiny, a to jim umožnilo dosáhnout vysokého vzdělání. Cyril, vlastním jménem Konstantin (narodil se kolem r. 827, úmrtí 869) jako nejmladší ze sedmi dětí. Byl vychován v Konstantinopoli, kde působil v diplomatických službách, byl také vynikajícím teologem a řečníkem. Jeho starší bratr Metoděj (813-885), rodným jménem snad Michal, byl úředníkem státní správy na území obydlené Slovany a stal se také prvním arcibiskupem ve zřízené moravsko-panonské arcidiecézi. Kolem r. 840 se ale stal mnichem a přijal jméno Metoděj.

Kníže Rostislav, který vládl Velkomoravské říši (846-869) se obrátil na byzantského císaře Michala III. o pomoc. Žádal vzdělané kněze, kteří by na Moravě kázali křesťanství srozumitelným jazykem. Chtěl tak zamezit útokům z německé strany, zdůvodňovaným šířením křesťanství. Císař mu rád vyhověl a vyslal na Moravu dva učené bratry, kteří doputovali na Moravu v roce 863 a přinesli knihy (včetně části bible), která byla přeložená do slovanského jazyka, kterým se mluvilo v okolí Soluně. Jazyk, jímž šířili na Moravě křesťanství a který také užívali při bohoslužbách, známe jako staroslověnštinu. Její písmo-hlaholici-vytvořil Cyril (roku 855) podle malých písmen řecké abecedy. S jejich jmény jsou také spjaty nejstarší písemné památky na našem území. Podle legendy je Metoděj pohřbený na Velehradě, což dodneška nebylo dokázáno, ani vyvráceno.

Slovanští věrozvěsti jsou zobrazováni většinou společně, Metoděj v oděvu biskupa s knihou v ruce. Cyril jako mnich, často drží svitek s hlaholicí. Jsou také vzýváni jako ochránci před bouří a blesky. Slovanští věrozvěsti vstoupili v české zemi i do vyprávění o studánkách-křtitelničkách a stali se i námětem lidového výtvarného umění.

Celý středověk byli oba bratři považováni za biskupy, nyní nad jejich biskupskou hodností nepanuje shoda. Až do poloviny 19. století byli svatí Cyril a Metoděj běžně označováni staročeskými jmény Crha a Strachota. Jméno Crha vzniklo ze jména Cyril, jméno Strachota je nesprávným překladem řeckého Methodios, které bylo mylně přikloněno k latinskému metus („strach“) a přeloženo.

Na Moravě byli oba věrozvěsti již ve 14. stol. uctíváni jako patroni. Centrem úcty se stal cisterciácký kostel na Velehradě, vysvěcený r. 1228. K oficiálnímu svatořečení došlo v r. 1880. Jejich památka byla původně 20. 3., v roce 1863 byla pro České země a Slovensko změněna Piem IX. na slavnost 5. 7. V roce 1863 byli Cyril a Metoděj prohlášeni za patrony všech slovanských národů a papež Jan Pavel II. je 31. 12. 1980 prohlásil za spolupatrony Evropy s odůvodněním, že vedle zásluh o kulturu bojovali za jednotu církve východní se západní a ukázali správnou cestu ke sjednocení Evropy. 

Cyrilometodějský kříž:

Na svých věrozvěstných poutích stavěli slovanští apoštolové u cest na vhodných místech hrubé, z pískovce neuměle tesané kříže. V tom je následovali i jejich učedníci a žáci. Takové kříže se hojně dochovaly na rozličných místech.
Jeden takový stojí např. v části obce Vranová Lhota v okresu Svitavy. Jde o pískovcový smírčí kříž snad ze 17. století, tradičně označovaný jako cyrilometodějský, umístěný v krajině u silnice je pravděpodobně dokladem užití tzv. smírčího práva, postavený zřejmě jako památník lokálně významné historické události.

Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
zdroj: archiv Antonín ViK a catholica.cz
vyobrazení: pohlednice, autor neznámý

Pohlednice k tomuto datu

Sdílejte svoje vzpomínky, zvyky a tradice

Pátek 19. července 2024
v tento den má svátek

Čeněk Pošlete pohlednici s přáním
Dnes mají také svátek Čeňka