Nevěstě byl při obřadu čepení z hlavy obřadně sundán rozmarýnový věneček a místo něho jí byl na hlavu nasazen čepec. První čepec musela nosit celý den, jinak by měla v životě tolik mužů, kolik čepců by vystřídala. (Turnovsko)
- Tradice velela nevěstě plakat, přestože ženy kolem ní v kruhu tancovaly a vesele výskaly. Slzy, které nevěsta prolila při čepení, se snažily zachytit ženy do skleničky s pálenkou, kterou potom dávaly vypít muži, aby ženu nebil.
- Podle pověry bude nevěsta smějící se při čepení brzy po svatbě plakat.
- Starobylá plodnostní magie přikazovala nevěstě sedět při čepení na obrácené díži nebo na zásobnici s obilím.
- Místy při čepení seděla nevěsta na dřevěném vědru s vodou. Jinde byla přes vědro položena plácačka na prádlo nebo kalhoty, aby do roka porodila syna, nebo povlak na polštář, aby se jí vyvedly husy. Vodu potom nevěsta vylila směrem nahoru do dvora, aby i jejich hospodářství „šlo nahoru“, nebo na stromy, aby byla zdravá či na kolo, aby byla obratná. (Turnovsko)
- Místy nevěstu ještě ženy za zpěvu a výskání odvedly na koupel, která nebyla ničím jiným než magickou očistou mladé ženy. To potvrzují i zvyky, kdy se v některých regionech oba novomanželé za doprovodu ostatních svatebčanů šli umýt k tekoucí vodě. (Trutnovsko)
vyobrazení: Antoš Frolka - Vázání šátku
