Boží tělo a magická zeleň – lidové zvyky a pověry, kterým věřili naši předci

Boží tělo a magická zeleň – lidové zvyky a pověry, kterým věřili naši předci

Božítělová zeleň sloužila nejen jako prvek oslavný, ale měla v lidových představách magickou sílu, která měla pomoci k lepší prosperitě jejich hospodářství a k zajištění přízně osudu. Svazky květů, věnečky vybraných bylin, zelené stromky májky stavěné podél trasy procesí, i tráva shrabaná z cesty, to vše, poznamenané cestou monstrance a jejím dotykem, mělo zvláště na vesnici široké využití. Věřilo se v příznivý účinek roubíků, zhotovených z božítělových májek. Obilí svázané takovými roubíky, prý myši ve stodole nesežraly, ale naopak se odstěhovaly.

Mimořádné ochranné a léčivé účinky lidé přičítali svěceným svazečkům nebo věncům z vybraných rostlin. Někde je kladli přímo na oltáře, aby se jich kněz dotýkal monstrancí, jinde je nosili světit do kostela. Odvar z takových zelin pomáhal uzdravit nemocné dobytče. Věnec se pálil při bouři, aby ji utišil a měl ochránit i šestinedělku. Ve Slezsku takovým věncem pastevci okuřovali stádo, poprvé vyháněné na pastvu a obkládali svěcenými věnci nedojící krávě vemeno. Věnce zhotovovaly ženy-bylinkářky a prodávaly je už před svátkem. Březové větvičky se dávaly doma za obrázky, do pole jako ochrana před krupobitím, do lniště, aby len vyrostl tak vysoký jako ta haluzka.

Tento článek je exkluzivní obsah pro premiové uživatele

Sdílejte svoje vzpomínky, zvyky a tradice

Čtvrtek 12. prosince 2024
v tento den má svátek

Simona Pošlete pohlednici s přáním
Dnes mají také svátek Šimona Simeona Féba Simoneta