Ve Francii se tento den, ale i zvolání při prozrazení žertu nazývá poisson d’avril „aprílová ryba“. Je to podle toho, že děti vystřihnou rybu „poisson“ z papíru a připevní ji na záda někomu, kdo o výtvoru na svých zádech nemá tušení. V reálném životě se to týká mladých ryb, které lze snadno chytit, a také někoho, kdo je důvěřivý.
Nejstarší doklad o aprílovém žertu z Francie, je z roku 1466: "Nejzdařilejší aprílový žert se prý udál L.P. 1466 na dvoře burgunského vévody. Vévoda podnikl sázku se svým šaškem Kollingem, kdo koho předstihne aprilovým žertem. Podaří-li se Kollingovi vyvésti vévodu aprilem, měl za to dostati tolik dukátů, kolik se vejde do jeho bláznovské čapky, jestliže však vévoda vyvede aprilem šaška, měl by šašek zaplatit svým životem. Šašek přijal sázku vesele. Brzy však ho opili tak, že ho museli odnést do postele. V noci byl probuzen vévodovými vojáky a bylo mu sděleno, aby se připravil na smrt, protože zaspal 1. april. Odvedli ho do zámku před kata, který mu "srazil vaz" místo kyjem, velikým jelitem. Jako bleskem zasažen svalil se Kolling na zem. Vévoda byl všecek nešťasten, že strach zabil jeho oblíbeného šaška a že jeho žert skončil tragicky. Ale po několika minutách šašek vyskočil se smíchem, strhl svou bláznovskou čapku a nastavil ji se slovy: "Pane vévodo, prosím, plaťte." (Národní listy, 7. dubna 1889)
