Anděl strážný
Když večer hvězdy vzplanou
a spánek tíží víčka,
tu posílá Bůh z nebe
všem dítkám andělíčka.
Ten na postýlku měkkou
sny zlaté rozestýlá,
a dítko v dřímotěnce
na mnohé blaho zírá.
Zří rodičů svých lásku,
sní o hře roztomilé,
pak o slaďounkých věcech,
i o pilnosti čilé.
Sní o svém andělíčku,
jak jasným leskem září,
sní o nebeském Otci
s tou milou, svatou tváří.
A z rána, tma, když prchá
a slunce zemi zlatí,
tu červánky a mlhy,
sny se večer vrátí.
I spěje k Pánu Bohu
a z nebe zírá stále,
zda poslušno jsi, dítko,
a žiješ k Boží chvále.
Vilém Ambrož (1846, Brno – 1903, Brno), římskokatolický kněz, pedagog
zdroj: časopis Anděl strážný, 1903
