Vánoce
Vánoce, Vánoce, krajem to táhne
od dědin k dědině, přes lesy, luka,
jako když do srdce přírody sáhne
neznámá, tajemná ruka.
Vánoce, Vánoce, ústy to letí
od domu k domu a samotou, chrámy,
těší se staří a plesají děti —
celý svět vesel je s námi.
Sněhové záclony obzor kol halí,
zvonečky po cestách vesele chřestí,
písničky vánoční z blízka i z dáli
zvěstují blaho a štěstí.
Náměstím šíří se aroma chvoje,
hlavou pak vzpomínky zlatého mládí,
každý zří zmizelé to jaro svoje
a jím si zas život svůj sladí.
Od chaty k chatě, přes hory a kraje,
dechem to vánku čarovně chvátá,
Vánoce, Vánoce, jásá a hraje,
vánoce, noc již tu svátá!
autor: L. Sabi, zdroj: Vlasť 1902, č. 3
vyobrazení: pohlednice, autor neznámý
